Běž domů Ivane, čeká tě Nataša, běž domů Ivane, tady tě holky nemilujou... Písně roku 1968 a 1969
Foto: Public domain, Wikimedia commons
4 min
Písně jsou jedním z žánrů vokální hudby. Jejich obsah tvoří melodie a text. V textu písně se mohou objevit kromě jiného reakce na společenské projevy dané doby. Mezi zpěvačky a zpěváky písní z období 1968 a 1969 můžeme zařadit Martu Kubišovou, Karla Kryla, Karla Černocha, Yvonne Přenosilovou, Jaromíra Vomáčku, Petra Ulrycha, dvojici Suchý, Šlitr a Helenu Vondráčkovou.
Reklama
V Československu se datum 21. srpna 1968 zařadilo mezi osudové osmičky. Armády pěti států překročily hranice Československa, aniž by si toho tehdejší státní orgány byly vědomy. Armády sestávaly ze Sovětského svazu, z Polska, Maďarska, Bulharska a východního Německa. Po okupaci se zvedla vlna protestů. Část občanů se rozhodla emigrovat. Nastává období normalizace, znovu se zavádí cenzura a někteří občané jsou vyřazeni z veřejného života, ze zaměstnání nebo přeřazeni na nižší pozici.
Marta Kubišová a Karel Kryl
V písních je zahrnuta reflexe tohoto období. Hlavními představiteli hudební scény roku 1968 jsou bezesporu Marta Kubišová a Karel Kryl. Kubišové „Modlitba pro Martu“ a „Rezavý svět“ jsou důležitými písněmi. Martu Kubišovou postihl zákaz veřejného vystupování od roku 1970 do pádu komunismu.
Karel Kryl složil a nazpíval mnoho písní, jako příklad uvedeme velmi známou píseň „Bratříčku, zavírej vrátka“ a také píseň „Rakovina“, ve které reflektuje nástup normalizace.
„Zní hlasy soudních znalců,
A padlých andělů.
Řvou ústa slavných starců,
Z reklamních panelů,
A jaro karty míchá,
Pro záda shrbená,
A přetěžko se dýchá,
A svítí červená.“
Karel Kryl v září 1969 se přidal k vlně emigrantů a emigroval do západního Německa.
Dalšími reprezentanty hudební scény období 1968 a 1969 jsou například Karel Černoch s písněmi „Zlej sen“ a „Píseň o mé zemi“, Jaromír Vomáčka s písní „Dobře míněná rada“ a „Vojna veselá“, Petr Spálený s písní „Klíč od Kremlu“, Petr Novák s písní „Den štěstí“ a Helena Vondráčková s písní „Přejdi Jordán“ a Petr Ulrych s písní „Zachovejte klid“. Píseň „Dobře míněná rada“ způsobila dokonce zákaz pořadu v rozhlase „Houpačka“ manželů Jiřího a Miroslavy Černých. Text písně „Běž domů Ivane, čeká tě Nataša, běž domů Ivane, tady tě holky nemilujou.“ Píseň z roku 1969 „Jó, to jsem ještě žil“ od dvojice Jiří Suchý a Jiří Šlitr „... pak ale přiletěla, lesklá a horká střela, uprostřed mýho čela, našla si mrcha cíl. Jó, to jsem ještě žil.“ V této nahrávce je slyšet střelba.
Motlidba pro Martu – Marta Kubišová
Jiří Brabec složil hudbu pro jeden díl seriálu Píseň pro Rudolfa III. To se stalo ještě nějaký čas před invazí. Textař Petr Rada napsal „Modlitbu“. Avšak mluvilo se o ní jako o Modlitbě pro Martu, což bylo pochopeno jako protest proti okupaci Československa. Tato píseň je nahrána na albu s doprovodem elektrických varhan.
Přejdi Jordán – Helena Vondráčková
Text Zdeňka Borovce patří k jeho špičkovým dílům, ve kterém slyšíme v podání Heleny Vondráčkové naléhavý text. Helena Vondráčková je v roce 1968 již držitelkou zlatého slavíka a nazpívala velké množství hitů.
„Tak jdi nebo běž nebo jeď, vezmi nohy na ramena, jdi nebo běž nebo leť, jsi -li hlava otevřená, běž raděj hned radši teď. Přejdi Jordán řeku všech nadějí, ona smyje tvé stopy i rány ti zkropí, ...“
18 minut (album Páteční) – Karel Černoch
Karlu Černochovi vyšla LP deska v roce 1968, která se jmenuje Páteční. Kromě hitů „Zrcadlo“ a „Ona se brání“ obsahovala také píseň „18 minut“. Kvůli této písni a ještě několika dalším byla tato deska stažena z prodeje. Píseň totiž reflektovala velmi výmluvně pochmurnou atmosféru posrpnové doby. Nahrávku natočil Karel Černoch s Rudolfem Roklem a studiovým orchestrem. V albu jsou k poslechu tyto písně: Sto kouzelných slok, Stůj, občane, Prokletý šlechtic, Docela obyčejná píseň, Správnej džob, Páteční, Inzerát, Doufej dál a Kámen a hrob.
24:05, město spí, země dýchá, těžká vůně kaštanů, opíjí bezpečím...
Připomněli jsme vám několik významných písní a jejich interpretů z období 1968 a 1969.
