Ani dřevo, ani WPC. Terasy ovládne nádherný materiál z odpadu, který jinak končí ve spalovnách
Foto: Pexels
4 min
Hromady zemědělského odpadu se dosud pálily nebo nechaly jen tak ležet vedle pole. Nově z nich vznikají prkna, která odolají vodě i plamenům.
Reklama
Utah, luxusní lyžařská chata a dřevěný obklad, který v zimě nasává vlhkost z navršeného sněhu. V létě ho naopak ohrožují lesní požáry, které se v tamních horách objevují často. Majitel stavební firmy David Fine před třemi lety řešil, čím původní obložení nahradit. Potřeboval materiál, který vydrží extrémy obou ročních období, a přitom chatě zachová tradiční vzhled.
Nakonec sáhl po materiálu, který se zatím na terasách a fasádách objevuje spíš výjimečně. Jeho základem není dřevo ani běžná dřevitá moučka.
Na první pohled by ho většina lidí zařadila mezi kompozity. Prkna připomínají dřevo a mají i podobnou skladbu jako oblíbené WPC. Rozdíl je ale v hlavní surovině, která se v podobných deskách běžně nepoužívá.
Slupky, které nikdo nechtěl
Klíčovou složkou jsou rýžové slupky. Nápad se zrodil v hlavě inženýra Christophera Guimonda, když zjistil, že pro hory odpadu z rýžového průmyslu neexistuje ekologická likvidace. Pokud se slupky nechají v půdě, při rozkladu uvolňují metan, plyn zhoršující skleníkový efekt. Některé farmy je raději pálí, a do ovzduší tak míří toxický kouř. Celosvětově se ročně nashromáždí 150 milionů tun slupek, které nemají využití.
Guimonda zaujalo, k čemu slupka v přírodě slouží. Právě její ochranná role ho přivedla ke stavebnictví. „„Rýžová slupka chrání zrnka rýže během vývoje. A před čím ji chrání? Před vlhkostí, škůdci, hnilobou a podobnými vlivy“,“ vysvětloval svůj nápad pro stanici BBC.
Za odolností stojí také vysoký obsah přirozeného křemíku, tedy oxidu křemičitého. Právě ten pomáhá materiálu čelit ohni a vlhkosti. Aby panely držely pohromadě, přidává se k slupkám PVC, uhličitan vápenatý, oleje a stabilizátory.
Guimond v roce 2018 založil firmu Modern Mill, která desky vyrábí ve velkém. Oproti dřevu mají výhodu, že nepodléhají vlhkosti, neničí je škůdci a mají velmi dobré protipožární vlastnosti. K výrobě se navíc nemusejí kácet lesy, stačí odpad z potravinářství. Používají se hlavně jako terasová prkna a obklady fasád, a díky voděodolnosti také v kuchyních, koupelnách nebo kolem bazénů.
Háček se skrývá v ceně
Úplnou novinkou rýžové panely nejsou. Německá firma Resysta podobné desky vyrábí od roku 2012 a experimenty se slupkami v izolacích běžely ještě dřív.
Kdo by chtěl takovou terasu v Česku, měl by nejschůdnější cestu právě přes německého výrobce či jeho distributory. Problém je ale cena. Kvalitní WPC prkna se dají sehnat už za něco málo přes 1000 Kč za čtvereční metr, zatímco rýžová varianta může vyjít na více než 2500 Kč bez DPH. Resysta ceny sděluje jen na vyžádání a konečná částka závisí na tloušťce i konkrétním projektu.
Levnější desky nabízejí čínská online tržiště, jenže u nich je otázkou složení. Nikdy nevíte, jestli jejich plastová část nebude obsahovat toxické látky, které evropská legislativa nepovoluje.
Komu se investice vyplatí
Pro běžného chalupáře mohou být rýžová prkna zatím příliš drahá. Osloví spíše majitele hotelů, horských chat či wellness center, kteří hledají odolný a bezúdržbový materiál s teplým vzhledem dřeva.
Pokud výrobcům naroste konkurence a ceny půjdou dolů, dá se čekat, že se materiál z rýžového odpadu rozšíří mnohem víc. Je to totiž dobrý nápad a šetří přírodu.
