Šíří hrůzu v nových řekách. Samice klade 50 000 vajíček. Doporučení úřadů je: zabíjejte je
S probíhající rybářskou sezonou vydaly úřady ve Spojených státech pokyn: každého uloveného hadohlavce bez milosti zabít. Ryba se nesmí vrátit do vody ani být přenesena jinam.
Důvod je prostý. Hadohlavec skvrnitý (Channa argus) se v řekách šíří nebezpečnou rychlostí. Jedna samice naklade najednou až 50 000 vajíček. Rodiče navíc mladé hlídají a útočí na každého, kdo se k nim přiblíží.
První zdokumentovaný jedinec v USA se objevil v roce 2002 ve městě Crofton ve státě Maryland. Odtud se druh rozšířil do New Yorku, Pensylvánie, New Jersey, Arkansasu a dalších států.
Dravec s hadí hlavou, který dýchá vzduch
Hadohlavci mají protáhlé tělo připomínající úhoře či štiku a jsou sladkovodními predátory. Loví prakticky vše, co se pohybuje ve vodě. Větší kusy sežerou žáby, čolky, vodní hlodavce, a dokonce i hady, kteří vplavou do vody.
Název dostali podle velké a silné hlavy s ostrými zuby, která připomíná hada. Přirozeně žijí v mělkých vodách jižní Asie, Nové Guineje a Afriky včetně Madagaskaru. Nad žábrami mají zvláštní orgán, díky němuž dýchají atmosférický vzduch a vydrží i na souši. Silné svaly v ploutvích jim pomáhají překonat kratší úsek po souši, třeba při přesunu do hlubší vody. Ve vlhku přežijí mimo vodu i několik dní.
Pro původní ekosystémy jsou hrozbou, protože se živí menšími rybami, korýši a dalšími vodními organismy. Narušují tak křehkou přírodní rovnováhu a poškozují i rybolov.
Z akvárií do řek
K invazi přispívají samotní lidé. Když ryba v akváriu příliš vyroste, majitelé ji často vypouštějí do volné vody. Takto se druh usadil v USA, na Fidži, na Tchaj-wanu, v Číně, Japonsku, Uzbekistánu i Turkmenistánu.
Zajímavostí je, že v 60. letech minulého století přišel kdosi v tehdejším Československu s nápadem osadit hadohlavci řeky a jezera, aby byl rybolov pro sportovní rybáře zajímavější. Pokus, spojený s lokalitami u Čelákovic a Nižboru, ale naštěstí nevyšel. Zmařily ho povodně a mrazivá zima 1962/1963, takže se ryba u nás ve volné přírodě neusadila.
Pokud se v našich vodách někdy objeví vypuštěný exemplář, může jít o stejný problém jako za oceánem. Majitelé akvarijních dravců by proto nikdy neměli ryby vypouštět do volné přírody.