Socialismus chtěl zdravý lid, prostředky mu ale nedal

Okupace a nové poměry 

Vláda KSČ a SSSR nepřinesla zrovna prosperitu. Vše se znárodnilo, řada lidí přišla o rodinné majetky a celkově se spíše chudlo. Nižší životní úroveň podporoval nedostatek zboží v obchodech a také věčné normy, které omezovaly všechno kolem. Například důchody v té době často ani zdaleka nedosahovaly potřebné výšky pro alespoň trochu slušný život.  

Obezita 

V letech šedesátých se stala celosvětovou ikonou hubená Twiggy. Všechny ženy, a to včetně těch českých, chtěly být jako ona. V další dekádě se pak Československo dostalo až na přední příčky žebříčku obezity, a i stát se tedy rozhodl s tím něco dělat. Točily se reklamy a pořady o tom, jak se žije ideálně, jak by měl vypadat správný vyvážený jídelníček a jak by měl člověk přistupovat k sobě i světu.  

Ideálem byl zdravý, výkonný člověk, který srší svěžestí, ráno vstává v poklidu a s úsměvem, aby měl čas na pořádnou snídani. Jelikož realita člověka žijícího v socialismu byla často na hony vzdálená, snažili se lidé alespoň o štíhlou figuru. Ono se totiž těžko vstávalo do práce, do které jste se netěšili, ale nic jiného vám nezbývalo. Přeplněné MHD, nevrlí řidiči i spolucestující a věčný shon tehdy moderní doby moc veselí ráno nenadělal. A tak putovaly diety po sousedech, kolezích a známých na papírku. 

Několik diet bylo opravdu populárních, například bodová, kdy měly potraviny přiřazeny body a vy jste za den mohly sníst jen určitý počet. Hubnutí bylo často doslova drastické a hladové. Jedna z diet, které přetrvaly, je bezuhlovodanová, známá též jako Atkinsonova nebo dieta Štefana Margity. Funguje na nízkém příjmu sacharidů, tudíž se z jídelníčku vyřadily brambory, pečivo, ovoce, mouka, rýže. Přijímat se mohly tuky a bílkoviny. Potíž byla v tom, že zrovna maso a zelenina nebyly běžně dostupné.  

Jednostranná dieta patřila mezi velmi populární. Jedl se při ní vždy jen jeden druh potraviny, a to po celý den. Kromě toho, že se vám všechno v takovém množství brzy přejí, často zrovna tu onu surovinu prostě neměli. Držet dietu tedy v té době nebylo vůbec snadné. 

Přečtěte si také

Dieta jeskynních lidí funguje i dnes: Zdravé tělo a prevence rakoviny

30. 8. 2023

Dobré jídlo jen přes známé 

Vybavený obchod jako v ženě za pultem byl bohužel jen velmi vzdáleným zbožným přáním. Regály ve skutečnosti často zely prázdnotou, a pokud se nějaké nedostatkové zboží přece jen objevilo, bylo hned pryč. Jedinou nadějí byl nějaký ten známý; výhrou byl třeba kamarád řezník. Například neoblíbená játra byla v té době slavnostní pochoutkou, ačkoli je řada lidí moc nemusela. Nebyly sice drahým zbožím, ale bylo jich pomálu a jinak než pod pultem jste je nesehnali. A stejně tak i řadu dalších věcí. Reklamy na zdravý životní styl s plnými stoly zdravých a chutných jídel byly v reálu nemyslitelné. Nikdy by se vám totiž nepodařilo koupit vše najednou. Bez známých bylo zase skoro jisté, že vás někdo ošidí. Třeba právě řezníci uměli maso rozporcovat tak, že z krku byla svíčková a podobně. 

Tuzex 

Kdo měl bony mohl do Tuzexu a tam se nakupovalo trochu jinak. Běžní občané pak často raději než na chuť či kvalitu koukali na to, jak je to zabalené a jak se budou moct vytáhnout před sousedy, co mají extra. Možná právě tady vznikl dojem, že se klidně spokojíme s nižší kvalitou potravin, která nás ve srovnání se západem trápí dodnes.  

Dříve to chutnalo lépe 

Už jste se s touto větou setkali? Nejspíš ano, každý si občas něco takového vyslechne. Málokdo si ale opravdu pamatuje, jak to tehdy chutnalo. Za dob socialismu se pouze tolik nemluvilo o tom, v čem se našlo co škodlivého a zároveň se nepoužívalo tolik chemie, popřípadě se o tom nemluvilo. Dnes na vás ze všeho křičí nápisy bez éček a konzervantů, dřív to tak nebylo, a tak to nikomu ani nepřišlo na mysl. 

Přečtěte si také

Bufet byl místem, kam se za dob socialismu chodila najíst střední a nižší vrstva

12. 1. 2024

Závodní stravování 

Většina občanů byla závislá na závodním stravování. Horníci a podobně fyzicky náročné profese měly o něco lepší potraviny, celkově ale kvalita nebyla nijak valná. Člověk přišel, najedl se proto, že byl čas oběda, a vlastně si ani nepochutnal, jelikož to prostě moc dobré ani zdravé nebylo. 

Během let socialismu se přitom stalo hned několik afér se špatnými potravinami. Našly se látky jako benzen nebo insekticid DDT, jahodový krém z Polska způsobil epidemii žloutenky typu A a šunka prodaná do USA se vrátila s tím, že je plná PCB, nebezpečné látky z nátěrů používaných na zemědělské budovy. Všechny tyto události byly ale důsledně zatajovány a lidé o nich ani nevěděli. Stát své občany i přes všechny veřejné snahy o zdraví vystavil rizikům, které mohly přinést mnoho zdravotních problémů. 

Socialismus byl jako shnilé jablko. Navenek všechno mělo vypadat dokonale, ale uvnitř vlastně nic nefungovalo. To, co se stát snažil představovat jako běžného občana, bylo pro většinu lidí vysoko nad jejich možnostmi a žít zdravě se dalo, ale jen v rámci toho, co jste zrovna sehnali.