Tohle dostávali soudruzi za dobrou práci. Kdo si to schoval, má na luxusní dovolenou pro celou rodinu

V šedesátých a sedmdesátých letech minulého století nebylo v Československu moc způsobů, jak dát najevo, že jste „někdo“. Auta byla na pořadník, domy vypadaly jeden jako druhý a móda podléhala diktátu národních podniků. Přesto existoval jeden nenápadný, ale o to výmluvnější symbol statusu: zlaté náramkové hodinky.

Model Prim Diplomat byl ve své době vrcholem toho, co dokázaly zlaté české ručičky v novoměstském Eltonu vyrobit. Zatímco běžný pracující lid nosil klasické „Traktory“ nebo běžné chromované modely, Diplomaty byly určeny pro vyvolené. Dostávali je vysocí státní úředníci, zasloužilí ředitelé národních podniků, úspěšní sportovci nebo lidé, kteří odcházeli do důchodu po desítkách let „příkladné práce pro vlast“. Tehdy to byla prestižní odměna, dnes je to investiční terno.

Proč jsou tak výjimečné?

Design modelu Diplomat je totiž naprosto nadčasový. I po více než padesáti letech vypadají na zápěstí skvěle – jsou elegantní, střídmé a postrádají jakoukoli zbytečnou pompéznost. Jejich ciferník s charakteristickými indexy a jemnými ručičkami je dodnes považován za to nejlepší, co u nás v rámci průmyslového designu hodinek vzniklo.

Srdcem těchto hodinek je legendární kalibr 68. Jde o mechanický strojek s ručním nátahem, který byl ve své době velmi spolehlivý a přesný. Verze Diplomat se navíc pyšnila vylepšením v podobě uložení setrvačky Incabloc, což byl systém chránící jemný mechanismus proti nárazům. Ale to hlavní, co dnes vyžání cenu do závratných výšin, není jen strojek, ale pouzdro z ryzího zlata.

Od „starého harampádí“ k ceně luxusního vozu

Ještě v devadesátých letech se lidé na staré „Primky“ dívali skrze prsty. Byla to doba digitálek a levných quartzových hodinek z dovozu. Mnoho zlatých Diplomatů tehdy skončilo v zastavárnách, kde se prodávaly jen za cenu zlomkového zlata. Pouzdra se tavila a unikátní mechanické strojky končily v koši. To byla obrovská chyba, kterou si dnes sběratelé i laická veřejnost trpce uvědomují.

Dnes je situace diametrálně odlišná. Trh s vintage hodinkami zažívá neuvěřitelný boom a značka Prim stojí v jeho čele (alespoň v našem regionu). Pokud vlastníte model Prim Diplomat v celozlatém provedení (označovaném jako 14k zlato 585/1000), máte v ruce artefakt, jehož cena se v závislosti na stavu pohybuje v řádech stovek tisíc korun.

Zatímco běžné zlacené Diplomaty (kde je na mosazném základu jen tenká vrstvička zlata) mají cenu kolem 10 až 20 tisíc korun, ty masivně zlaté jsou úplně jiná liga. Pokud jsou v původním stavu, mají nepoškozený ciferník a jsou k nim třeba i původní doklady nebo krabička, jejich cena může klidně atakovat hranici 150 000 až 250 000 Kč. A to už je částka, za kterou pořídíte All-inclusive dovolenou pro celou rodinu v exotice, nebo velmi slušné ojeté auto.

Jak poznat, že máte doma poklad?

Než začnete rezervovat letenky na Maledivy, je potřeba provést rychlou revizi. Ne každé hodinky, které vypadají jako Diplomaty, jimi skutečně jsou. Na co se zaměřit?

1. Nápis na ciferníku: Musí tam být jasně napsáno Diplomat a pod tím obvykle Incabloc a 17 jewels.
2. Materiál pouzdra: Tohle je klíčové. Zlacené hodinky mají na hranách nožiček často „prošoupaná“ místa, kde prosvítá žlutá mosaz. Zlaté hodinky jsou žluté všude, i v rýhách a na vnitřní straně. Hledejte puncovní značky – obvykle bývají na boku pouzdra nebo na vnitřní straně dýnka (zadního víčka).
3. Stav ciferníku: Sběratelé jsou neúprosní. Pokud je ciferník „vyžraný“ od vlhkosti nebo neodborně čištěný, cena klesá. Pokud je ale čistý a má tu správnou patinu, hodnota letí vzhůru.
4. Autenticita: Pozor na takzvané „skládačky“. V posledních letech se objevuje spousta padělků nebo hodinek složených z různých dílů. Pravý sběratelský kus musí mít vše původní – od ručiček až po korunku.

Investice, která tiká

Možná si říkáte, proč by někdo dával takové peníze za „staré Primky“. Odpověď je jednoduchá: nostalgie a vzácnost. Těchto zlatých modelů bylo vyrobeno relativně málo a ještě méně se jich dochovalo v dobrém stavu. Jsou symbolem určité éry, připomínkou historie a zároveň ukázkou toho, že i v plánovaném hospodářství vznikaly věci, které snesly srovnání se světovou špičkou.

Pokud tedy takové hodinky vlastníte, máte dvě možnosti. Buď je můžete brát jako svou železnou rezervu a sledovat, jak jejich cena každý rok o pár procent roste (protože víc jich už nikdy nebude), nebo je můžete prodat a dopřát si onen slibovaný luxus.

Ale je tu ještě třetí cesta. Můžete si je nechat odborně vyčistit, dát jim nový kožený řemínek a s hrdostí je nosit. Protože nosit na zápěstí zlaté Diplomaty není jen o ukazování bohatství. Je to o úctě k řemeslu, o příběhu jedné generace a o tom, že některé věci prostě nezestárnou. A kdo ví, třeba jednou tyhle hodinky zaplatí luxusní dovolenou zase vašim vnoučatům.