Za socialismu se na ní stály dlouhé fronty. Kdo byl ale trpělivý, má 1 000 000 Kč v kapse

Když se v březnu 1966 na ženevském autosalonu poprvé ukázala Škoda Auto 1000 MBX, sklidila uznání i na Západě. Nešlo jen o další levný vůz zpoza železné opony, ale o elegantní dvoudveřový model bez středových sloupků, připomínající americké „hardtopy“. Pro běžného člověka v Československu však zůstával spíš nedosažitelným snem.

Abychom pochopili kult MBX, musíme se vrátit k základnímu modelu. Škoda 1000 MB (neoficiálně přezdívaná „Tisíc malých bolestí“) byla pro AZNP (Automobilové závody, národní podnik) obrovským skokem. Poprvé se masově přešlo na koncepci „vše vzadu“ – tedy motor nad zadní nápravou a pohon zadních kol. Byla to moderní, samonosná karoserie, která ve své době snesla srovnání s evropskou špičkou, jako byl Renault 8 nebo Simca 1000.

Jenže zatímco standardní čtyřdveřový sedan se stal symbolem motorizace našich silnic, varianta MBX měla být onou pověstnou třešničkou na dortu. Elegantní vůz bez B-sloupku (středový sloupek mezi předním a zadním oknem) nabízel po stažení všech oken neuvěřitelný výhled a pocit svobody. Právě tato absence středového sloupku je dnes to, co z auta dělá sběratelský svatý grál.

Noční můra inženýrů a radost sběratelů

Proč se jich vyrobilo tak málo? Odpověď je jednoduchá: technická náročnost. Odstraněním středového sloupku karoserie dramaticky ztratila na tuhosti. Inženýři se s tím prali, jak mohli, vyztužovali prahy i střechu, ale i tak se traduje, že když jste s MBX zaparkovali „na křivo“ jedním kolem na obrubníku, dveře šly otevřít jen velmi ztěžka a zavřít už vůbec ne. Do vozu navíc často zatékalo, protože těsnění u stahovacích oken prostě nebylo dokonalé.

Kvůli těmto problémům byla výroba v Kvasinách z velké části ruční záležitost. Zatímco linka v Mladé Boleslavi chrlila tisíce sedanů, v Kvasinách se s každým „ixem“ mazlili (a trápili) mechanici individuálně. Celkem se v letech 1966 až 1969 vyrobilo pouze 2 517 kusů, z čehož naprostá většina (1 403 kusů) připadla na silnější verzi Škoda 1100 MBX vyráběnou v závěru produkce.

Fronta, na kterou se nezapomíná

Dostat se k novému vozu v šedesátých letech vyžadovalo buď obrovské štěstí, správné známé na správných místech, nebo devizový příslib pro nákup v Tuzexu. Standardní „Embéčko“ stálo kolem 45 tisíc korun, což byl při tehdejším průměrném platu zhruba 1 500 Kčs pořádný ranec. Model MBX byl však ještě dražší a jeho dostupnost na volném trhu v Mototechně byla prakticky nulová.

Většina těchto vozů mířila na export, aby stát získal tolik potřebné valuty. Ti Češi, kteří se k nim dostali, na ně často čekali v pověstných frontách před prodejnami, kde se pořadníky psaly na kapoty aut a lidé v nich nocovali ve spacácích. Kdo však tehdy tu trpělivost (a peníze) měl, pravděpodobně netušil, že si právě kupuje nejlepší investici svého života.

Milionová garáž: Proč cena stále roste?

Pokud dnes otevřete inzertní portály, na běžnou „tisícovku“ v nálezovém stavu narazíte relativně snadno. Ale zkuste najít originální MBX. Většina z nich podlehla korozi, protože antikorozní ochrana v socialismu prakticky neexistovala, nebo byly v devadesátých letech „vytuněny“ k nepoznání.

Dnes se cena špičkově zrenovovaného kusu Škoda 1000 MBX bez problémů pohybuje kolem 1 000 000 Kč, a u vzácnější verze 1100 MBX může tuto hranici i výrazně překročit. Proč tomu tak je?

1. Extrémní vzácnost: Jak už bylo zmíněno, vyrobených kusů bylo málo a těch dochovaných je zlomek.
2. Designový unikát: Je to jedno z mála skutečně „hezkých“ aut z východního bloku, které má šmrnc i po šedesáti letech.
3. Nostalgie: Generace, která v dětství na tyto vozy koukala s otevřenou pusou, je dnes v produktivním věku a chce si splnit dětský sen.

Jak poznat pravé MBX a nenapálit se?

S vysokou cenou bohužel přicházejí i podvodníci. Na trhu se objevují „přestavby“ z běžných sedanů, kterým někdo uřízl sloupek a navařil jiné dveře. Pravé MBX má však svá specifika – od jiného sklonu zadního okna až po specifické mechanismy stahování oken a vyztužení podvozkových částí. Sběratelé si také pečlivě hlídají shodu čísel motoru a karoserie s původním technickým průkazem.

Investovat do MBX dnes už není o tom, že byste s ním jezdili na nákupy. Je to umělecké dílo na kolech, které vyžaduje temperovanou garáž a citlivou údržbu. Ale ten pocit, když stáhnete všechna okna a vyrazíte na okresku, přičemž za vámi zůstává jen typický zvuk vzduchem chlazeného motoru a vůně benzínu, ten je k nezaplacení.

Škoda 1000 MBX je důkazem, že i v době plánovaného hospodářství dokázali čeští inženýři stvořit něco, co mělo světové parametry. Bylo to auto plné kompromisů, které v dešti teklo a v zatáčkách se kroutilo, ale mělo duši. A právě ta duše v kombinaci s nízkým počtem vyrobených kusů z něj udělala investiční legendu. Takže pokud máte v garáži po dědovi zaprášený dvoudveřový klenot, rozhodně ho neprodávejte pod cenou. Držíte totiž v ruce lístek do klubu milionářů.