Zlatí čeští tesaři postavili most podle 600 let staré technologie. Vše ručně a bez hřebíků
Foto: phb.cz / Depositphotos
4 min
Ve stejnojmenné vesnici v okrese Rakovník, přímo nad soutokem Šípského a Krakovského potoka, se tyčí zřícenina dříve „luxusního“ hradu Krakovec, jednoho z vrcholů české hradní architektury 14. století.
Reklama
Sídlo se stalo okázalou rezidencí přesně na hranici přechodu hradu k zámku. Důraz na pohodlné a krásné bydlení se ukázal třeba v počtu místností paláce - bylo jich téměř třicet, což je počet, který překonal všechny soudobé hrady. Navíc komnaty byly vytápěny pomocí krbů. Od samého počátku majitelé kladli důraz na obytnou funkci a hrad nikdy nebyl dobře opevněn.
„Objekt postavila královská stavební huť patrně v letech 1381-1383 křivoklátskému purkrabímu Jírovi z Roztok, oblíbenci panovníka Václava IV. Pan Jíra měl funkci nejvyššího královského lovčího o něm Alois Jirásek v románu Mezi proudy,“ dozvídáme se z publikace Skvosty hradů. „V roce 1410 získal Krakovec Jindřich Lefl z Lažan. Slibný vývoj hradu ukončily husitské války. Až v 16. století došlo k některým renesančním úpravám, v třicetileté válce byl ale Krakovec zpustošen…“
Asi po stoletech proběhly velké opravy, ale roku 1783 po zásahu bleskem objekt vyhořel a byl v podstatě ponechán svého osudu. Rychle se měnil ve zříceninu. Navíc se v roce 1855 sesula část gotické kaple. Po začátku první světové války byl Krakovec konečně opraven, další rekonstrukce následovala zhruba po deseti letech, kdy se hrad stal majetkem Klubu českých turistů (1924). Rokem 1952 připadl objekt státu a od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka.
Hrad "si zahrál" ve filmových pohádkách Princ a večernice a Ať žijí duchové.
Most jako nový
Skutečný unikát čeká na návštěvníky hned u vstupu do krakovského hradu. Mezi lety 2000-2005 byl velmi citlivě obnoven dřevěný tesaný přístupový most. Přesto, že se práce na jeho obnově uskutečnily na začátku třetího tisíciletí, když si ji roku 2000 objednaly Státní hrady Křivoklátska, byly přitom využity pouze technologie a nástroje z konce 14. století. Tesaři a ostatní odborníci pracovali pouze ručně, bez jakéhokoliv využití moderní techniky, pouze za pomoci replik středověkého tesařského či současného nářadí.
„Při pracích na ručně tesaném mostu se postupovalo stejně jako v pozdním středověku, nepoužil se jediný hřebík a na své místo se upevnil pomocí ručně zhotoveného jeřábu,“ napsal web iDnes.
Podle Raportu, týdeníku pro Rakovnicko a Novostrašecko byly autory projektu Petr Růžička a Vít Mlázovský. Za zhotovením ojedinělé stavby stála firma ARS Tignaria, spol. s r. o. „Most je ojedinělý co do rozsahu, hloubky i úrovně provedení. Naším cílem byla také obnova dříve běžných a dnes vymírajících tesařských dovedností," vysvětlil tehdy projektant a hlavní stavitel Petr Růžička.
Tesali před očima veřejnosti
Na stavbu bylo použito kolem stovky kubíků dřeva, především dubového, konkretizovala detaily stavby autorka článku Markéta Polívková. Průplety jsou vyrobeny z akátu. Zajímavostí je, že tesařské práce probíhaly za účasti veřejnosti. První kmeny byly otesávány na nádvoří hradu Křivoklátu, což byla nejen prezentace realizovaného projektu, ale také zajímavá ukázka tradiční technologie tesařské práce. „Všechen použitý materiál se na nádvoří nevešel, proto jsme poté pokračovali ve Zbečně v prostoru kovárny uměleckého kováře Jaroslava Proška. Přímo na Krakovci jsme pracovali necelé dva roky. Na podzim roku 2003 se začalo stavět. Průplet byl dokončen letos (2005)," popsal stavitel Petr Růžička.
Podle Růžičky na stavbě většinou pracovali pouze čtyři lidé. Jako jedna z nejtěžší prací se nakonec ukázalo vyřezávání fošen na mostovku. Skutečně nebyla použita žádná mechanizace, ani při stavbě vazby, která vážila asi 1,5 tuny. Taktéž dřevěný posuvný jeřáb si tesaři vyrobili ručně a středověkou technologií,
