Poklad z Hostýnských vrchů: Svým množstvím a hodnotou se řadí do skupiny unikátních nálezů
Foto: bukhta79 / Depositphotos
Blížil se konec května roku 2020, když se pan Tomáš Melich vydal do lesnaté oblasti známé jako Hostýnské vrchy ve Zlínském kraji. Ten den asi netušil, že se mu podaří objevit jeden z nejcennějších nálezů za poslední desítky let.
Při procházce lesem si pan Tomáš úplnou náhodou všiml čehosi na zemi a jako správný amatérský archeolog se rozhodl vše řádně prozkoumat. To, co v tu chvíli objevil, mu vyrazilo dech a nechalo ho v němém úžasu, který vystřídala čirá radost. Ještě nevěděl, že právě učinil unikátní objev. Rozhodl se nález odnést a prokonzultovat s kolegy ze Zlínského muzea, se kterými spolupracoval již delší dobu. Po prvotním rychlém prověření a přepočítání nálezu, jež v tu dobu činil 74 zlatých mincí, se pan Tomáš vydal s kolegy z muzea na místo nálezu, aby zahájili zjišťovací archeologický výzkum, kterým chtěli ověřit a zdokumentovat okolnosti nálezu, případně dohledat další mince. A to se jim skutečně podařilo. Při prozkoumávání oblasti tentokrát s detektory kovů nehledali dlouho. Cca 15 metrů od místa prvního nálezu označil detektor další poklad, který byl stejně jako první lehce pod povrchem přikrytý jen malou vrstvou půdy. Pro pracovníky muzea to by opravdu úspěšný den.
Po prozkoumání druhého pokladu pracovníci muzea zjistili, že druhý nález obsahuje celkem 49 mincí. 29 stříbrných tolarů (velké stříbrné mince), 8 menších a 12 zlatých mincí. Ražba na mincích byla různorodá. Objevuje se zde např. ražba Ferdinanda II. Habsburského, dále pak Rudolfa II. a císaře Matyáše. Nicméně jsou zde i mince s ražbou salzburského arcibiskupa. Nechybějí ani mince patřící k ražbám polského krále Zikmunda III. Vasy nebo mince osmanské.
Dle posudků odborníků ze Zlínského muzea jsou mince z konce 30leté války. Nejstarší mince pochází z roku 1636. Kdy a proč zde někdo tyto mince uložil, zůstane záhadou. Odborníci se můžou jen domnívat, jak k této události došlo a existují 2 verze. První naznačuje, že si tento poklad schoval někdo z místních lidí ze strachu z drancování. Švédská armáda v tu dobu pochodovala severní Moravou a útočila mimo jiné třeba na Olomouc. Druhá verze pracuje přímo s tématem, že daný poklad patřil právě členu švédské armády a tento poklad si ukryl, aby ho mohl mít sám pro sebe. Kdo byl skutečný majitel a proč už si tento poklad nevyzvedl, se už asi nikdy nedozvíme.
Tento unikátní nález můžeme opravdu považovat za poklad, jelikož se se svým množstvím a hodnotou řadí do skupiny unikátních nálezů. Takovéto nálezy se povedou jednou za několik desetiletí. Zlínské muzeum je krátce po nálezu zařadila do své expozice, a to konkrétně od 16. července do 2. srpna 2020. Pan Tomáš byl náležitě odměněn i kvůli tomu, aby kraj motivoval další amatérské nálezce k tomu, aby jakýkoliv poklad, který najdou, ohlásili a odnesli k místnímu muzeu. Bohužel velmi často se stává, že takovéto nálezy končí v soukromých sbírkách.
