Stoletá válka: Konflikt mezi Anglií a Francií, který trval 116 let. Jednou z obětí byl také český král Jan Lucemburský
Foto: Public domain, Wikimedia commons
3 min
Stoletá válka (1337–1453) představovala jeden z nejvýznamnějších konfliktů středověké Evropy. Byť probíhala tisíce kilometrů daleko, dotkla se velmi bolestně také českého státu, když v bitvě u Kresčaku v roce 1346 padl český král Jan Lucemburský.
Reklama
Historické pozadí
Část francouzského území, jako byla především Normandie, spravovali angličtí králové jako vazalové po celá staletí. Tato tradice sahala až do 11. století k Vilému Dobyvateli, prvnímu suverénnímu panovníkovi Anglie. Nicméně od 12. století Angličané a Francouzi sváděli o tato území boje. V roce 1328 zemřel francouzský král Karel IV. a nezanechal po sobě mužského dědice. Nástupnictví nebylo nijak právně stanoveno, a tak si na něj kladli nárok dva panovníci – anglický král Edward III. a francouzský král Filip VI., oba spříznění se zemřelým panovníkem.
Vyhlášení války
Francouzi si zvolili Filipa, ale Edward se nechtěl svého nároku vzdát. Stoletá válka dle konvencí vypukla 24. května 1337, když Filip obsadil anglickou lenní oblast Guyenne. V říjnu téhož roku se Edward prohlásil za právoplatného panovníka Francie a rozpoutal sérii vojenských tažení s cílem dosáhnout tohoto nároku. Ačkoliv se konflikt označuje jako stoletá válka, ve skutečnosti trvala ještě déle. S přestávkami spolu válčilo pět generací anglických králů z rodu Plantagenetů a francouzských králů z rodu Valois po dobu 116 let 4 měsíců 3 týdnů a 4 dnů. Období se tradičně dělí do tří fází.
První fáze a zapojení české koruny
První fáze (1337–1360) byla poznamenána anglickými úspěchy, včetně bitvy u Kresčaku (26. srpna 1346), jedné z nejvýznamnějších bitev stoleté války. Ozbrojeného střetu se zúčastnil také český král Jan Lucemburský, který se rozhodl podpořit Francii. Francouzská armáda disponovala několikanásobnou početní převahou a měla výhodnou pozici na kopci. I přesto však Angličané dokázali zvítězit díky taktické výhodě lukostřelců a těžké jízdy. Francouzi utrpěli těžké ztráty, jejichž součástí byl český král Jan tehdy již sedmým rokem zcela slepý. Janova poslední slova zaznamenal francouzský kronikář a autor Kroniky stoleté války, Jean Froissart:
„Pánové, jste dnes všichni mými přáteli a bratry ve zbrani, proto vás žádám, jelikož sám jsem slepý, veďte mne tak daleko do bitevní vřavy, abych měl nepřátele na dosah meče.“
Bitva u Kresčaku měla zásadní význam pro průběh celé války, protože posílila anglické sebevědomí a přinesla slabší straně strategickou výhodu.
Další průběh a výsledek
Druhá fáze (1369–1389) přinesla zvrat ve prospěch Francie. Třetí fáze (1415–1453), známá též jako bourbonská, přinesla konečné vítězství Francii. Svůj díl na úspěchu měla účast Jany z Arku, díky které se do války zapojil ve větší míře prostý lid. Stoletá válka formálně skončila dne 19. října 1453. Rod Valois se udržel u moci a znovu získal území Akvitánie a Normandie. Angličané dokázali udržet pouze okolí přístavního města Calais, avšak jejich nároky na Francii pokračovaly. Válka přinesla obrovské lidské ztráty a vyčerpala ekonomiku obou stran. Zároveň se významně změnila vojenská taktika a posílila se centrální autorita ve Francii, která přispěla k rozvoji národního uvědomění.
