Jiný kraj, jiný mrav: Co Češi považují za normální, ale jinde budí rozpaky
Foto: TTstudio / Depositphotos
3 min
Jedním z nešvarů, který my Češi máme, je to, že se vidíme jako střed světa. Řadu z nás proto překvapí, když zjistíme, že cizinci občas ani netuší, kde Česko leží. A co teprve, jak je mohou překvapit některé naše zvyky!
Reklama
Česká kulturní specifika
Každá země na světě má samozřejmě nějaké zvyklosti, které okolnímu světu připadají zvláštní. Mohou se týkat jídla, společenských událostí, tradic, ale i běžného každodenního života. Česká republika není žádnou výjimkou a cizinci, kteří k nám přijedou, jsou potom stejně zmatení jako my, když opustíme rodnou hroudu.
Jaké věci překvapují cizince nejčastěji? Ponechme protentokrát stranou obligátní sandály v ponožkách nebo rekordní konzumaci piva. Zvyklostí, které cizince matou, je u nás mnohem více. Pojďme se podívat na ty nejčastější.
Večerní sprcha
Velká část západního světa používá trochu jiný „sprchovací model“. Zatímco Češi mají většinově ve zvyku sprchovat se večer, Američané i velká část obyvatel západní Evropy volí raději ranní sprchu. Obě možnosti mají samozřejmě svá pro a proti, lidí, kteří se sprchují večer, je ale ve světě přece jen méně, a proto to nejednoho návštěvníka naší země překvapí.
Bačkory a papuče pro návštěvy
Nejednoho cizince, který zamířil na návštěvu do některé české rodiny hned ve dveřích značně vykolejila hospodyně nekompromisně vyžadující zutí bot. Nejednomu cizinci chvíli trvá, proč mu někdo strká do ruky podivně vypadající boty a s výhružným výrazem ukazuje na jeho stávající obuv. Vyžadování přezutí, zvláště pak u návštěv, se v mnoha zemích nevidí a cizinci jsou z toho občas zmatení.
Češi: národ houbařů
Jít do lesa na houby je pro nás Čechy více než normální a obyčejnou věcí, je to skoro národní sport. Okřídlené „co Čech, to muzikant“, by bylo možné snadno předělat na „co Čech, to houbař“ a jednalo by se o rčení mnohem více odpovídající skutečnosti. Z pohledu cizinců se však jedná o zvyk, který vnímají spíše jako hazardování se životem. Občas ale stačí, aby ochutnali smaženici a začnou náš zvyk chápat.
Sladké a těžké obědy
Nejrůznější sladké knedlíky, škubánky, palačinky a podobné dobroty české kuchyně mohou způsobit cizincům infarktové stavy. Obědy obecně jsou směrem na západ od nás mnohem lehčí a většinou mají podobu salátů, baget apod. Velké těžké obědy se příliš nenosí a nedej bože obědy sladké. Z pohledu cizinců se jedná o dezerty, které je možné konzumovat spíše v malém množství a jako doplněk ke kávě, nikoliv jako samostatný oběd. V tomto ohledu musíme ale přiznat, že to jistou logiku má. Schválně, jaká je u vás v práci odpoledne produktivita poté, co byla k obědu „svíčková se šesti“ nebo švestkové knedlíky?
Jak se máte? Špatně!
Otázka „Jak se máte“ je v zahraničí většinou považována za zdvořilostní a odpovídá se na ní buď stejnou protiotázkou, nebo stejně zdvořilým „dobře“. U nás se ale často dozví, že tázaný má problémy s manželem, děti zlobí a šéf je „na zabití“. Tento negativistický přístup většinu cizinců rozhodí zcela spolehlivě. Upřímně řečeno, co kdybychom zkusili odpovídat trochu více optimisticky?
