Bez nich by Vídeň nebyla Vídní: Selka, Turci a vynalézavý elév stvořili ikonická rakouská táhla
Foto: antonaleksenko82.gmail.com / Depositphotos
4 min
Češi a Rakušané mají mnoho společného, pravděpodobně nejvíce v souvislosti s jídlem. Našinci někdy vnímají vídeňskou gastronomii jako tradičnější, konzervativnější s důrazem na kvalitu z regionálních surovin. A nebyla by takovou, jaká je, nebýt historických událostí nebo pouze legend.
Reklama
Rakouská kuchyně je bohatá a rozmanitá, spojena s bohatou historií a vlivy středoevropského regionu, především období Rakouska-Uherska. Mezi její nejznámější a nejtradičnější pokrmy patří vídeňský řízek – tenký plátek telecího masa obalený v trojobalu, podávaný s bramborovým salátem nebo petrželovými brambory a citronem, který je považován za národní symbol Rakouska.
Dále je typický tafelspitz, což je vařená hovězí špička servírovaná s bramborami a křenovou omáčkou, původem z císařského dvora. K dalším masovým specialitám patří tyrolské špekové knedlíky s uzeným masem, pečená vepřová pečeně Schweinsbraten s houskovým knedlíkem a kysaným zelím, guláš inspirovaný maďarskou kuchyní či sýrové těstovinové noky Kasnocken. Uzeniny a klobásy jsou pak běžnou součástí jídelníčku, často konzumované například na pouličních stáncích.
Tradiční rakouské dezerty a sladkosti jsou rovněž proslulé. Mezi nejznámější patří slavný Sacherův dort s meruňkovou marmeládou, jablečný závin Apfelstrudel, Kaiserschmarrn neboli císařský trhanec – načechrané trhané palačinky s ovocnou omáčkou, Mozartovy koule z marcipánu a nugátu obalené v čokoládě, a žemlovka z jablek a pečiva.
Sacher dort od mládežníka
Je tomu už 193 let. Ve vídeňském šlechtickém paláci K. W. N. L. Metternicha očekávali vzácnou návštěvu. A právě tehdy, v roce 1832, se proslavil mladý cukrářský elév František Sacher, který promýšlel a kombinoval různé suroviny a předložil na slavnostní stůl dort, který mu přinesl věhlas, popisuje starší publikace Okénko do kuchyně našich sousedů.
Podnícen tímto úspěchem si Sacher založil lahůdkářský obchod a v roce 1876 se stal majitelem hotelu Sacher nedaleko slavné vídeňské opery. Oblíbené Sachrovy dorty, které patří mezi světové cukrářské speciality, se tu podle tradičních receptů připravují dodnes a letecky zasílají do mnoha zemí světa.
Postup přípravy této speciality, který byl dlouho utajován, byl již popsán v mnoha kuchařských knihách. Většina popisů postupu přípravy této speciality má řadu společných rysů, z nichž je odvozen uplatňovaný postup této přípravy.
Císařský (ne)povedený trhanec
Historka (neboli jedna z mnoha) o vzniku názvu císařského trhance tvrdí, že při jednom honu se od skupiny lovců odtrhl a zabloudil v lesích rakouský císař, který posléze vešel vyhládlý do selské chalupy. Selka narychlo upekla vaječnou omeletu, která se jí však roztrhala na kusy. Proto kousky znovu opekla na másle, polila malinovou šťávou a nabídla císařovi. Od té doby nese svůj typický název.
Vídeňská turecká káva
K tradičnímu rakouskému jídlu neodmyslitelně patří i nápoje, zejména vídeňská káva jako Melange či Einspänner, které je svou kulturou posezení v kavárnách považována téměř za rituál. Doprovází ji sklenka vody, a k jídlům se často podávají kvalitní místní vína, například Grüner Veltliner (Veltlínské zelené) produkovaný nejen v okolí Vídně, a populární piva jako Zipfer či Gösser, která jsou dodnes živými součástmi rakouské pivní kultury.
Kávu pili vídeňané podle zmíněné publikace poprvé v 17. století po porážce Turků, kdy před branami města zůstaly spousty zelených plodů, s nimiž si nikdo nevěděl rady. Za své služby je získal kupec Kolschitzký, který dříve žil v tureckém táboře a naučil se přípravě kávy od Turků. Ten také zřídil první kavárnu ve Vídni s názvem „U modré lahve".
