Vypadalo to jako vrchol elegance. Ale realita vás zaskočí

Na první pohled působí Verailles jako zhmotnění královského přepychu a elegance. Jen málokdo by tušil, co všechno se skutečně za touto blyštivou fasádou ve skutečnosti skrývalo.

Špína a smrad

Versailleský dvůr krále Ludvíka XIV., symbol francouzské slávy a absolutismu, měl i svou temnou stránku. Zatímco navenek působil okázale a reprezentoval moc krále Slunce, ve skutečnosti šlo o místo s otřesnými hygienickými podmínkami, nedostatkem tepla, stísněnými komnatami a všudypřítomnou špínou. Ano, za nádhernými sály a zdobenými komnatami se totiž odehrával každodenní život, který měl k ideálu královské vznešenosti často velmi daleko. 

V zámku chyběla kanalizace a záchody, výkaly se vylévaly z oken nebo končily ve společných latrínách suterénu. Nedostatečný počet nočníků a záchodových místností vedl k tomu, že dvořané vykonávali potřebu na chodbách, ve schodištích nebo zahradách. Komnaty zamořoval zápach z exkrementů, moči i zvířat, ani osobní hygiena nepatřila mezi priority. Lékaři koupání považovali za zdraví škodlivé.

Osobní hygiena

Král Ludvík XIV. se koupal minimálně, ani jeho osobní hygiena nepatřila mezi priority. Lékaři koupání považovali za zdraví škodlivé. Král Ludvík XIV., se koupal minimálně, jeho vana sloužila spíše k milostným hrádkám. Věnoval se ale jiným očistným praktikám, denně používal projímadlo i pouštění žilou. Lékaři mu předepsali pití odborné směsi z hadího prášku, kadidla a koňského hnoje, která ho nutila využívat záchod až osmnáckrát denně. Jeho stolice byla přísně zkoumána, protože byl jediný ukazatelem zdravotního stavu.

Hemoroidy

Král také trpěl vážnými zažívacími potížemi, částečně kvůli tasemnici a hlavně kvůli bezzubosti. Po špatně provedené extrakci zubů mu lékař zlomil čelist a vypálil díru v patře žhavým železem. Kvůli tomu při jídle rozléval víno nosem, přesto si nechával servírovat vařené kachny, zajíce, skřivany a želvy, kdy jejich zbytky mu hnily v ústech. Vrcholnou kuriozitou dvorské medicíny byla operace královských hemoroidů.

Tu provedl v roce 1686 královských holič Charles-François Félix, jelikož chirurgické zákroky nejprve půl roku trénoval na desítkách vězňů a sedláků, kterým bez umrtvení řezal inkriminované partie. Mnoho z nich nepřežilo, ale Félix se zdokonaloval a úspěšně provedl historicky první založenou hemoroidální operaci králi. Za odměnu získal šlechtický titul a značné jmění. Za veškerým leskem Versailles se tedy skrývala realita, která by dnešnímu člověku připadala spíše odpudivá než královská.