Sen ve vídeňském metru: Největší smaltovaný obraz na světě rozveseluje cestující
Foto: Robot8A / Creative commons, CC-BY-SA
4 min
Největší smaltovaný obraz na světě se nachází ve Vídni. Jeho velikost je úctyhodných 132 metrů čtverečných a lze jej obdivovat ve stanici metra Praterstern. Dostal se dokonce do Guinessovy knihy rekordů. Svou roztomilostí těší denně stovky kolemjdoucích.
Reklama
Obraz s názvem Snít sen a podělit se o něj s ostatními navrhla Susanne Zemrosserová, oceňovaná multidisciplinární umělkyně, jejíž díla jsou vystavována po celém světě. Rodačka z korutanského St. Veit na něm zobrazuje vznášející se lidi, zvířata, mýtické bytosti a další motivy, které spojuje se zábavným Praterem, napsal rakouský deník Kleinezeitung.at.
Wurstelprater, Wiener Prater, zkráceně Prater, počeštěně Prátr, je největší vídeňský zábavní park, který se rozkládá v blízkosti náměstí Praterstern. Podle něj dostala název i blízká stanice metra. Rozsáhlý rekreační park patří k významným vídeňským pamětihodnostem, jehož historie sahá až do dob vlády osvícenského panovníka Josefa II. kolem roku 1766. Místní dominantou je známé ruské kolo s názvem Obří oko.
„Einen Traum zu träumen und mit anderen zu teilen...“ - „Snít sen a podělit se o něj s ostatními...“ tak nazývá Susanne Zemrosserová svůj smaltovaný velkoformátový obraz. Obsahově se netradiční malba v naivním a dětském stylu zaměřuje na výjevy z Wurstelprateru a exponáty z Praterského muzea.
Velkoformátový obraz zdobí spojovací koridor mezi trasou metra U 1 a vídeňským Wurstelpraterem.
Návrh namaloval Ernesto Müller a Martina Schatzová jej řemeslně zpracovala na jednotlivých deskách. Obraz dlouhý 50,6 metru a vysoký 2,5 metru je v Guinnessově knize rekordů (2008) uznán jako nejdelší vypalovaný smaltovaný obraz na světě. Při realizaci obrazu byly použity nové netoxické smaltové barvy, které jsou v souladu s předpisy Evropské unie. Přestože se barvy aplikují mnohem obtížněji než ty starší na bázi olova, jsou jasnější a zářivější, jasně ukazují charakter skla a reliéfně vystupují na pozadí. Zdůrazňují veselost a živost díla Susanne Zemrosserové.
Vítězství ve velké konkurenci
Umělkyně se svým návrhem zvítězila v soutěži mezi 25 soutěžícími. Dva roky spolupracovala se společností Farbklang, Bauservice Fuhs a projektovým manažerem Philippem Maurerem na zakázce Wiener Linien (Vídeňské linky). „Skici vznikly v Korutanech v létě 2006," říká Zemrosserová, která chtěla tímto dílem vnést do poněkud ponuré podzemní železniční chodby rytmus, veselost, klid, radost, poezii a kouzlo.
Smalt (nebo také email)
Obecně je to křemičitá tavenina příbuzná sklu, ale i porcelánu, která po zahřátí na vysokou teplotu vytvoří na kovu celistvý ochranný povlak hladkého a lesklého charakteru. Teplotou výpalu v peci vykazuje vlastnosti na rozhraní skla a porcelánu.
Co se povrchové úpravy týče, je email či smalt sklovitý povlak, který je nataven na podkladový kovový materiál. Sklovitý povlak je nanášen ve formě vodných suspenzí nebo práškových směsí, po natavení je hladký a lesklý.
Terminologie
Web technického muzea v Brně uvádí, že označení „smalt/email“ pochází ze starého německého jazyka (tzv. Althochdeutsch) ze slova „smelzan“, později převzatého do staré francouzštiny jako „esmail“. Odtud se používá i v současné italštině – „smalto“, ve francouzštině a němčině – „email“, v anglickém jazyce – „enamel“. V českém jazyce jsou zavedena slova s podobným základem smalt a email, přičemž v oblasti uměleckého řemesla převažuje termín „email“ a v technických oborech „smalt“. Oba termíny se však běžně vzájemně zaměňují.
