Nalezené i zapomenuté poklady: Poklad na Chotěšově byl vyzvednut jen částečně, vyšetřovatelé neprohlídli všechny prostory
Foto: Ondraness / Creative commons, CC-BY-SA
4 min
Klášter Chotěšov založil šlechtic Hroznata pro premonstrátky na počátku 13. století, a to na přání své sestry. Klášter je situován v okrese Plzeň-jih, na vyvýšeném místě nad řekou Radbuzou.
Reklama
V průběhu své existence prošel chotěšovský klášter celou řadou dějinných zvratů. Byl opakovaně vypálen i částečně zbořen a opět vysvěcen. Největší rozkvět však zažíval za vlády Karla IV. – přináleželo k němu přes 50 vesnic i několik měst. Ovšem za husitských válek byl klášter znovu vypálen. Obnova trvala až do roku 1490. V roce 1756, tedy v období vrcholného baroka, byla dokončena 4křídlá budova konventu. Císař Josef II. však roku 1782 klášter zrušil a řádové sestry se musely vystěhovat. O 40 let později přešel klášter Chotěšov ze správy náboženského fondu do majetku knížete Karla Alexandera von Thurn und Taxis. Jemu byl ovšem roku 1925 zkonfiskován.
Během II. světové války byl zřízen v klášteře ženský starobinec. V letech 1950–1973 užívala klášter armáda, přičemž je jasné, že za tu dobu a v důsledku způsobu užívání došlo k jeho naprosté devastaci. Jako zajímavost lze uvést, že část vojenské základní služby si v těchto prostorách odsloužil i náš písničkář Karel Kryl. Dnes patří klášter obci, je z větší části zrekonstruován a nachází se v něm muzeum.
Poklad na Chotěšově
A právě v chotěšovském klášteře byl nalezen jediný nacistický poklad na našem území, a to v roce 1946. Pod klášterem jsou rozsáhlé podzemní chodby, které patří k nejčlenitějším v republice. A právě někde v nich nechal během války tehdejší opat zazdít obrovský poklad. Možná, že tam poklad stále ještě je a čeká na svého nálezce. I když legenda v daném regionu vypráví, že cennosti se podařilo nalézt tamnímu kostelníkovi, a to ve věži kostela (ten je již zbořený). Avšak nejen řád, ale dokonce i samotní nacisté si tu ukrývali své, povětšinou nakradené majetky, ať šlo o obrazy a další umělecká díla, šperky, zlato, nedostatkové drahé látky, vojenské součástky, nedostatkový průmyslový sortiment aj.
Příběh šílené jeptišky
Jaké poklady se na Chotěšově ukrývají, to prozradila StB jeptiška. Jednoho dne roku 1946 povolala matka představená chotěšovského lékaře, aby do psychiatrické léčebny v Dobřanech odvezl jednu řádovou sestru, která zešílela. V léčebně pro duševně choré se však ukázalo, že sestra Anna Blažková je zdravá, a do blázince ji nechali přepravit jen proto, aby neprozradila tajemství o ukrytých pokladech. Řádová sestra Anna totiž viděla, že matka představená s ostatními něco po nocích zakopávají. A proto bylo nejbezpečnější se této ženy zbavit, aby mohly jeptišky obrovský poklad před československými orgány zatajit. Jenomže lékaři na fakt odklizení zdravé jeptišky upozornili policii. A sestra Blažková všechno popravdě vypověděla.
Totéž potvrdil i zaměstnanec kláštera Richard Friedl. Podal svědectví o vykopávání jam, zasypávání různých beden a ukrývání předmětů, jako byly třeba zlaté monstrance, německé vojenské součástky, rozhlasové přijímače, gramofony, psací stroje, a dokonce i pračky. Sám musel s některými činnostmi pomáhat. Řádové sestry dlouho zapíraly, ale pod tíhou důkazů se nakonec přiznaly. Ovšem jen k tomu, co jim bylo prokázáno.
Vyvstává tu ale jedna zásadní otázka: proč Zemská státní bezpečnost po zjištění těchto faktů předčasně ukončila veškerá pátrání a poklad byl vyzvednut jen zčásti? V podzemí bylo ještě několik dalších prostor, které vyšetřovatelé vůbec neotevřeli. Friedl kupříkladu dosvědčil, že němečtí vojáci ukryli v klášteře 60 padesátikilových beden, ovšem československé úřady jich odvezly jenom 40. Ve zbývajících bednách byla téměř tuna drahých textilií. Poklad byl tedy odhalen jen částečně a pak vše upadlo v zapomenutí. A tak je docela možné, že byl rozkraden, anebo se ve spletitém podzemním chotěšovském labyrintu jeho zbytek ukrývá dodnes… Mohl by však být nalezen při vyklízení podzemí, které stále ještě probíhá.
A ještě jeden poklad
Za poklad v chotěšovském klášteře lze však také považovat vzácnou nástropní fresku, která patří k největším a nejkrásnějším v západních Čechách. Znázorňuje Jácobův sen, kdy k němu přicházejí andělé. V současnosti je na renovaci fresky vyhlášena sbírka, neboť na ní zub času zanechal různá poškození.
