Slovanská epopej: Neobyčejná sbírka, kterou najdete v Moravském Krumlově
Foto: kaprikM / Depositphotos
3 min
Český Krumlov zná jistě každý, statisíců turistů nevyjímaje. Toto nádherné české město má také slavného „jmenovce“, není jím žádný jiný Krumlov, než ten Moravský. Dnes si přiblížíme, jakou světoznámou unikátní sbírku zde najdete a proč na ni mohou být Češi právem hrdí.
Reklama
Moravský Krumlov je nádherné město, které leží nedaleko Brna a Třebíče. Jeho dominantou je samozřejmě místní zámek, opomenout nemůžeme ani krásné historické bašty a hradby nebo areál bývalého kláštera s kostelem svatého Bartoloměje.
Alfons Mucha a Slovanská epopej
Dílo Slovanské epopeje obsahuje 20 pláten s celkovou plochou pláten 715 m². V minulých letech o ni probíhaly četné spory a jednání u soudů, v současné době je dílo Alfonse Muchy umístěno právě na zámku Moravský Krumlov, který v této věci musel zajistit odpovídajicí prostrory. Kulturní dědictví po tomto významném českém malíři a designérovi z období renesance bude na zámku Moravský Krumlov umístěno až do roku 2026.
Citace mistra
„Již roku 1900 předsevzal jsem si zasvětiti druhou polovici svého života práci, jež by pomáhala budovati a utužovati u nás cit národního uvědomění.. Jsem přesvědčen, že vývoj každého národa může se zdarem pokračovati jen tehdy, vyrůstá-li organicky a nepřetržitě z vlastních kořenů národa a že k zachování této kontinuity je nezbytná znalost jeho historické minulosti. V literatuře máme překrásná díla, jež národu – lidu staví před duševní zrak běh našich dějin – tu slavných – tu smutných. I v hudbě symfonie a cykly, vážící se k naší historii, probouzejí lásku k vlasti cestou umění. Chtěl jsem promluviti svým způsobem k duši národa, k tělesnému zázraku, jež nejrychleji dojmy přenáší k vědomí. Obraz působí, řekl bych, agresivně: bez ohledu vniká otevřeným okem do duše. Jest věcí pozorovatele, aby s ním naložil po své vůli (....). Účelem mého díla nikdy nebylo bořit, ale vždy stavět, klást mosty, neboť nás musí všechny živit naděje, že celé lidstvo se sblíží, a to tím snáze, dobře-li se pozná navzájem. Šťasten budu, bude-li mně dopřáno přispěti skrovnými silami k tomuto poznání – aspoň a zatím u nás, v naší rodině slovanské.“ Praha 1929, Alfons Mucha.
Jak je z citace zřejmé, tvorba díla zabrala našemu umělci valnou část života, celých 18 let. I kvůli tomu můžeme být rádi, že se (alespoň prozatím) spory o něj vyřešily, a návštěvníci tak mohou plátna i nadále obdivovat. Alfons Mucha se ostatně narodil nedaleko Moravského Krumlova, konkrétně v Ivančicích. Dílo má několik částí a autor si přál především předat národu poučení z jeho historie. Kvůli tvorbě přečetl také řadu knih, inspiroval se například dílem Františka Palackého.
Zajímavý životní příběh
Při prohlídce výstavy a zdejšího zámku jistě stojí za to dozvědět se o životě Alfonse Muchy více, zajímavostí je například to, že se do tvorby díla pustil až po návratu z Ameriky. Několik let tu žil se svou ženou Marií. Dílo tak vznikalo v letech 1910–1928 a Mucha si kvůli němu musel pronajmout velké prostory, pro tento účel zvolil zámek Zbiroh. Hotové dílo pak malíř věnoval českému lidu jako dar, i za to na něj můžeme být právoplatně hrdí jako na naše velké kulturní dědictví. Dílo se vedle několika českých měst dostalo i do světa, například v roce 2017 bylo představeno v japonském Tokiu. Tam jej vidělo v průměru 11 000 lidí denně.
