Jako předek královské rodiny by dnes neprošel. Seznamte se, takto vypadal první Brit: muž z Cheddaru
Foto: Werner Ustorf / Creative commons, CC-BY-SA
4 min
Cheddar je malá vesnička ležící v rokli Cheddar Gorge na jihozápadě Anglie. Je domovem nejstarší dochované lidské kostry nalezené na území Velké Británie a také světoznámého sýru čedar, k jehož dozrávání se dodnes využívá místních jeskyní.
Reklama
Specifikem místních sýrů je fakt, že jsou skladovány a dozrávají ve vysoké vlhkosti okolních jeskyní. Ty byly vytvořeny v době ledové podzemními řekami a dnes tu lze obdivovat nádherně osvětlené skalní útvary doplněné laserovými efekty, popisuje oblast server Protravel.cz. Cheddar leží na konci největší rokle ve Velké Británii. Tzv. Cheddar Gorge měří asi pět kilometrů a ve vápencových vrších Mendip Hills ji vyhloubila řeka v době ledové. Tuto úzkou klikatou průrvu, obklopenou strmými stěnami až 137 metrů vysokými, nazval Daniel Defoe hlubokou hrůzostrašnou propastí.
Zachovalý mezolitický muž a jeho kopie
Při archeologických průzkumech zde bylo nalezeno mnoho důkazů o tom, že jeskyně byly obývány pravěkými lidmi. Nejznámější je nejstarší kompletní dochovaná kostra. Tzv. muž z Cheddaru byl nalezen v roce 1903 a jeho „stáří“ se odhaduje na téměř 10 000 let. Spadá tak do poslední doby ledové. V době smrti mu bylo něco přes 20 let. V jeskyních je možné si prohlédnout kopii tohoto skeletu, originál je vystaven v londýnském Natural History Museum. Nalezen byl v Gough´s Cave, jejíž rozměry připomínají spíše katedrálu, ale za prohlídku stojí i Cox´s Cave zdobená mnoha stalaktity i stalagmity.
Spojování bělošství a „britství“ není pevnou pravdou
Opět se tak potvrzuje, že světlé zbarvení kůže novodobých Evropanů je relativně mladým úkazem, napsal zpravodajský web BBC. Jelikož se zde podařilo získat mimořádně zachovalý genetický materiál, bylo postupně provedeno několik testů DNA. Původně odborná veřejnost předpokládala, že cheddarský muž měl světlou kůži a plavé vlasy, podobně jako moderní obyvatelé oblasti.
První analýza DNA totiž ukazovala na vlasy černé, hnědé oči a světlou kůži. Nedávno byla ale původní analýza vzorků zdokonalena díky takzvané sekvenaci lidského genomu vyvinuté v posledních letech. Vzorky DNA byly nově odebrány pracovníky Přírodopisného muzea v Londýně. Konkrétně doktorka Selina Braceová, paleobioložka se specializací na starověkou a degradovanou DNA, odebrala vzorek ze skalní kosti v oblasti spánku a podařilo se jí získat kompletní genom.
Obličej – (ne)čekaný výsledek
Na základě analýzy vzorků badatelé londýnské univerzity UCL vytvořili novou rekonstrukci obličeje. Výsledkem je muž světle modrých očí a velmi tmavé pleti. Zdá se to být podivné, ale vedoucí výzkumu londýnského muzea Chris Stringeran upřesňuje, že na konci poslední doby ledové byl podobný zjev běžný. Světlejší barva kůže se objevila až s nástupem zemědělství a radikální změnou jídelníčku, který už neobsahoval tolik vitaminu D.
Vědci z Přírodopisného muzea v Londýně odpovídají na webu instituce na časté laické dotazy ohledně cheddarského muže; vybíráme dva nejčastější:
Jak víte, jakou má (cheddarský muž) barvu pleti?
Z DNA muže z Cheddaru se nám podařilo získat dostatek informací, abychom ji mohli prohnat forenzním nástrojem, který předpovídá rozdíly v úrovni pigmentace kůže v moderních světových populacích. Výsledky ukázaly, že pigmentace kůže muže z Cheddaru s největší pravděpodobností patřila do jedné ze dvou nejsilněji pigmentovaných z pěti kategorií („tmavá" nebo „tmavá až černá") a rozhodně ne do nejsvětlejší kategorie.
Je to překvapivé zjištění?
Ne, ani ne. Předchozí studie DNA mezolitických jedinců získaných ve Španělsku, Lucembursku a Maďarsku ukázaly, že i u nich chyběly verze genů, které jsou spojovány se sníženou pigmentací kůže u moderních Evropanů světlé pleti. Zjistili jsme, že muž z Cheddaru patřil ke stejné populaci jako tito jedinci – obvykle označovaní jako západoevropští mezolitičtí lovci a sběrači – takže v tomto kontextu není jeho pigmentace nijak neobvyklá. Nicméně jsme předpověděli, jak tmavá byla kůže člověka z Cheddaru, a to na základě zkoumání variability širšího spektra genů souvisejících s pigmentací kůže.
