Julius Payer, český malíř a polárník, který objevil Zemi Františka Josefa. Zastavit jej nedokázala ani ztráta oka
Foto: Public domain, Wikimedia commons
3 min
Julius Payer, v roce 1876 povýšen na von Peyer, byl horolezec, polárník, kartograf, objevitel a malíř. Za své polární výpravy získal řadu ocenění a na jeho počest je po něm pojmenován ostrov. Své zážitky ze zemí ledu působivě zvěčnil na plátně.
Reklama
Nejdříve se vyznamenal v armádě
Julius Payer se narodil dne 2. září 1841 v Teplicích. Jeho otec byl vysloužilý důstojník rakousko-uherské armády, a tak není divu, že Julius také tíhnul ke stejnému povolání. Od deseti let navštěvoval kadetní ústav v Lobzóvě u Krakova. Mezi lety 1857–1859 studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Wiener Neustadtu. Po dokončení studií působil v 36. rakouském pluku v Itálii, kde se vyznamenal v bitvách u Solferina a Custozzy, za což byl dvakrát povýšen až na nadporučíka.
Ve volném čase zdolával vrcholy
V roce 1862 začal Payer ve svém volném čase pořádat průzkumné túry do různých málo probádaných částí Alp. Zde provedl více než 60 prvovýstupů. V té době vyučoval dějepis a zeměpis na různých vojenských školách. Na základě zkušeností z cest vytvořil velmi podrobné topografické mapy. Za svůj objevitelský přínos byl v roce 1868 jmenován důstojníkem generálního štábu Vojenského zeměpisného ústavu ve Vídni.
První expedice na sebe nenechaly dlouho čekat
Ještě týž rok se zúčastnil jako kartograf 2. německé severní polární expedice na pobřeží Grónska. Výpravu ale brzy čekaly komplikace, když obě lodi zamrzly. Polárníci se naštěstí zachránili na ledové kře, čímž se jejich pobyt prodloužil na celkových 200 dní. Přitom se Payerovi podařilo zmapovat pobřeží severovýchodního Grónska. V roce 1871 se zúčastnil další výpravy, tentokrát ke Špicberkům.
Nejvíce se zasloužil objevem nových ostrovů
Mezi lety 1872–1874 vedl spolu s Karlem Weyprechtem nákladnou rakousko-uherskou expedici na severní pól. Cílem výpravy bylo najít cestu ze Severního moře přes Barentsovo moře až do Beringova průlivu na východě Asie. Během plavby objevili Zemi Františka Josefa, za což byl Payer po návratu finančně odměněn a vyznamenám Leopoldovým řádem. Nepředbíhejme ale v čase a vraťme se za polární kruh, kde loď objevitelů opět uvízla v ledu. Polárníci se proto museli dostat pěšky po ledu na pobřeží, což jim trvalo rok. V roce 1876 byl Payer povýšen do šlechtického stavu.
Ve svých obrazech se vracel do zemí ledu
Veřejnost ale jeho objev Země Františka Josefa zpochybňovala. Kvůli tomu se Payer vzdal své vojenské kariéry, konal četné přednášky a věnoval se své knize o polární expedici. V roce 1877 se oženil a začal studovat malířství. Nejprve ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bydlel s rodinou, a poté na Akademii výtvarných umění v Mnichově. Zde namaloval uznávaný obrazový cyklus o arktické expedici, který byl součástí řady expozic v mnoha světových městech. V roce 1884 se Payerovi přestěhovali do Paříže, kde se jim narodily dvě děti, Julius a Alice. Tehdy Payer přišel kvůli infekci o jedno oko. To jej ale nezastavilo a dál maloval ledové výjevy, za což dostával řadu ocenění.
Před smrtí byl několik let ochrnutý
V Paříži se živil jako malíř až do roku 1890, kdy se s manželkou rozvedl. Poté se vrátil do Vídně, kde vedl malířskou školu pro ženy. V roce 1912 prodělal mozkovou mrtvici, jejímž následkem částečně ochrnul. Zemřel o tři roky později, dne 19. srpna 1915, ve věku 73 let v Blendu v dnešním Slovinsku.
