El Niño se vrací v rekordní síle. Česko ho pocítí příští rok hlavně v peněženkách

Když oceán začne hořet

Neobvyklé oteplení povrchových vod v rovníkovém Pacifiku se začalo rychle rozvíjet na jaře roku 2026. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) proto již v červnu 2026 oficiálně vyhlásil varování.

Klimatologové po celém světě s napětím sledují data, která se vymykají všemu, co jsme dosud zažili. Čísla jsou alarmující. A přesto většina z nás tuší jen mlhavě, co se vlastně děje.

Představte si obrovský podvodní kotel. Tisíce kilometrů vodní hladiny, která se zahřívá rychleji než kdykoli v moderní historii. Energie, která se uvolňuje do atmosféry, odpovídá výkonu miliard atomových elektráren. A my stojíme na prahu něčeho, co může změnit pravidla hry.

Čísla, z kterých mrazí

Klimatolog Zeke Hausfather z organizace Berkeley Earth zpracoval celkem 667 simulací ze 14 nezávislých sezónních modelů. Výsledky?

Plných 91 % těchto simulací předpovídá, že nadcházející vrchol jevu překoná dosavadní historický rekord z let 2015–2016. Vážený medián anomálie teploty mořské hladiny v klíčové oblasti Niño 3.4 má dosáhnout až +3,6 °C.

To je o neuvěřitelných 0,8 °C více než dosavadní maximum, které činilo +2,75 °C. Tento masivní příval energie do atmosféry nenechá globální klima bez následků. Teď už víme, s čím máme tu čest: El Niño se vrací. A tentokrát v rekordní síle.

Přečtěte si také

HOSPODSKÝ KVÍZ: Dnešní otázky jsou směs všeho možného. Právě v tom je jejich kouzlo

16. 8. 2026

Když se prolomí hranice

Kombinace dlouhodobého oteplování způsobeného člověkem a obrovského množství tepla uvolněného z oceánu přinese v roce 2027 extrémní důsledky. Globální průměrná teplota může vystoupat až na 1,7 °C nad předindustriální úroveň.

Tím by došlo k překročení limitu 1,5 °C stanoveného Pařížskou dohodou. Té samé hranice, o které politici roky mluví jako o „červené čáře lidstva“.

Tento klimatický výkyv s sebou nese i drtivé ekonomické dopady. Studie Justina Mankina z Dartmouth College, publikovaná v časopise Science v roce 2023, ukázala, že El Niño v letech 1997–1998 stálo globální ekonomiku přibližně 5,7 bilionu dolarů.

Současný extrémní scénář však hrozí ještě mnohem větší katastrofou. Pokud se černé scénáře naplní, odhadují se globální ekonomické ztráty do roku 2032 na astronomických 10 bilionů dolarů. Důvodem budou rozsáhlé neúrody, extrémní sucha, ničivé povodně a s tím spojený výrazný pokles produktivity práce po celém světě.

Bude peklo i u nás? Skeptici mají jasno

S blížícím se vrcholem jevu se v médiích začínají objevovat poplašné zprávy. Ty často slibují, že El Niño přinese v létě 2027 do České republiky doslova „peklo století“.

Mezi veřejností to však vyvolává spíše opačnou reakci a vlnu skepse. Slova jednoho z nespokojených občanů v internetových diskusích mluví za vše:

Už zase straší? O tomhle super El Niňu slyším z médií každý rok, a pak v létě musím ohřívat bazén, protože je sotva pětadvacet stupňů. V Evropě to stejně jako vždycky vůbec nepoznáme, je to jen další bubák na tahání peněz.

Jaká je ale vědecká realita? Přímý vliv El Niña na Evropu je ve skutečnosti velmi slabý, nepřímý a vědecky nesmírně obtížně předpověditelný.

Neexistuje žádná spolehlivá předpověď, která by pro léto 2027 v Česku garantovala extrémní vlny veder či sucho výhradně kvůli tomuto jevu. Naše lokální počasí totiž řídí jiné procesy, například severoatlantická oscilace. A tady mají skeptici pravdu.

Tento fakt potvrzují i přední čeští odborníci.

Klíčovou roli v letním počasí v Česku hraje především poloha dlouhodobě setrvávající tlakové výše a případně vysušená krajina, která se snadno přehřívá,

vysvětlil pro Deník.cz Radim Tolasz, klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu.

Přečtěte si také

El Niño může příští rok zdražit kávu a čokoládu. Rozdíl se promítne i do českých obchodů

14. 8. 2026

Dominový efekt, který dorazí až k vám domů

Přestože v Česku nemusíme zažít žádné extrémní výkyvy počasí, dopadům tohoto jevu se nevyhneme. El Niño totiž funguje jako globální dominový efekt.

Extrémně silný jev v zimě 2026/2027 způsobí katastrofální sucho v jihovýchodní Asii, zejména v Indonésii a Thajsku, a také v částech Jižní Ameriky, jako je Brazílie. To povede k okamžitému a výraznému propadu sklizně klíčových komodit.

Na světových trzích začne chybět kakao, káva, rýže a cukrová třtina. A právě v tento moment se globální klimatický jev přesune přímo do našich domovů.

Modelová česká rodina pocítí tyto vzdálené ekologické katastrofy při běžném nákupu v supermarketu. Ceny čokolády, ranní kávy a výrobků z rýže vzrostou na jaře a v létě roku 2027 o desítky procent.

El Niño nám tak sice nepřinese tropické peklo na zahradu, ale zcela jistě nám výrazně vyvětrá peněženky.