Tajný život nočních zvířat. Noční život výrazně snižuje hrozbu konkurenčního boje, pro některé živočichy umožňuje lepší podmínky k životu

Tajný život nočních zvířat. Noční život výrazně snižuje hrozbu konkurenčního boje, pro některé živočichy umožňuje lepší podmínky k životu

Foto: ImageSource / Depositphotos

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Po západu slunce se divoká příroda výrazným způsobem mění. Pod rouškou tmy tak vyráží na svůj lov za potravou či za potřebou rozmnožit se celá armáda živočišných druhů, kteří jsou uzpůsobeni k nočnímu životu. Tento život však bývá zřídkakdy jednoduchý.

Noční příroda nabízí zcela nový pohled na život zvířat. Zatímco většina ptáků je aktivní ve dne, celá řada zástupců hmyzu a také savců jsou tvory nočními, a teprve po setmění tak vylézají ze svých úkrytů ven za potravou nebo za hledáním si partnera. Nočnímu životu se přizpůsobilo až 70 % všech v přírodě žijících savců. Takto vysoké zastoupení naznačuje, že evoluce v podobě zvýšené aktivity v noci s sebou nese celou řadu výhod v rámci potravního řetězce.

Noční život výrazně snižuje hrozbu konkurenčního boje, pro některé živočichy umožňuje lepší podmínky k životu

Výhody aktivního života po setmění se u jednotlivých živočišných druhů liší. Prvním pozitivem je pochopitelně možnost vyhnout se spatření predátorů. Většinu nočních živočichů tvoří hmyz, savci a někteří ptáci, ale například jen minimum plazů. Noční aktivita se tak mohla vyvinout jako způsob ochrany před dravci již za dob dinosaurů. Další výhodou pak představuje maskování před samotnou kořistí. Například drobné šelmy se totiž živí především hlodavci, kteří jsou taktéž aktivní v noci, a je tedy mnohem snazší je v této době ulovit. Noc představuje také menší pravděpodobnosti konkurence v oblasti konfliktů o zdroje potravy i o hledání partnera. V neposlední řadě je pak v noci chladněji, což zejména v pouštních oblastech představuje jedinou šanci na aktivní život mimo spalující slunce. Spousta živočichů pak kombinuje více z těchto faktorů, a tím tak svůj noční život využívá skutečně na maximum.

Adaptace zvířat na noční život je různorodá

Noční živočichové mají také specifické přístupy k vlastnímu přizpůsobení se pohybu či lovu ve tmě. Na rozdíl od lidí se tak většinou nespoléhají na svůj zrak jako na primární smysl. Místo toho používají k orientaci citlivý sluch, hmatové fousky nebo téměř dokonalý čich. Ani oči však pochopitelně nezůstávají tak úplně pozadu – u řady zvířat se tak vyvinuly až do enormních rozměrů a jsou speciálně uzpůsobené pro viditelnost za špatných světelných podmínek. Tento typ zrakového ústrojí lze vidět například u nočních ptáků, ale i u některých primátů, kteří potřebují rozeznat jednotlivé větve pro přistání či vlastní pohyb tmou.

Skvěle se v noci orientuje i běžná kočka domácí.
Skvěle se v noci orientuje i běžná kočka domácí | Zdroj: Molishka88 / Depositphotos

Spousta běžně denních živočichů ve tmě bezdůvodně svítí

Vědci již poměrně dlouhou dobu vědí, že některá noční zvířata v noci po ozáření ultrafialovým světlem svítí. Tato biofluorescence je dána zejména schopností identifikovat ve tmě jednotlivé zástupce svého druhu, a tím tak živočichům usnadnit orientaci při zhoršené viditelnosti. O něco větší překvapení pak přineslo zjištění, že tuto biofulorescenci vykazují i některá zvířata, která nejsou považována za vyloženě noční tvory. Na tento fenomén se zaměřila i nedávná studie publikovaná v časopise Royal Society Open Science, která prokázala dosud nepopsané světélkování u 125 nových savců, včetně králíků, delfínů, zeber či ledních medvědů. Vědci se tak nyní budou snažit odhalit přesný důvod toho, proč tato zvířata světlo v noci vyzařují.

Některé druhy zvířat žijících v noci jsou v neustálém ohrožení

Noční tvorové jsou ohroženi mnohem více faktory než živočichové orientovaní na denní život. Velkou hrozbu tak představuje například světelný smog. Záře produkovaná velkými městy způsobuje změny migračních vzorců, a může tak zvířata snadno zmást. V řadě obydlených oblastí navíc není nikdy opravdová tma, což může narušit normální chování těchto zvířat. Světelné znečištění je velkým problémem také pro mořské želvy a noční stěhovavé ptáky, kteří používají světlo hvězd jako kompas.

V kontrastu s tímto jevem pak je obecná lidská činnost, která doslova nutí některé živočichy k přechodu na noční režim života. Svou roli pak mohou hrát také klimatické změny. Noční zvířata jsou tak obecně ohroženým druhem, který bojuje o své přežití prakticky po každém západu slunce.

Reklama
Reklama