Nové platební terminály oberou zákazníka až o 20% z celkové částky. Pozor si dejte především v restauracích
Foto: Pexels
3 min
Bezkontaktní platba je rychlá a pohodlná, ale chytře nastavené terminály vás mohou stát stovky korun navíc. Stačí jedno nechtěné kliknutí a místo tradičních deseti procent přidáte k účtované částce dvojnásobek.
Reklama
Automatické spropitné: past na nepozorné
Přiložíte kartu k terminálu a je to. Jenže než stisknete potvrzení, objeví se na obrazovce nabídka spropitného – často přednastavená na 10 nebo 20 procent z celkové částky. Pokud platíte večeři za 900 korun a omylem kliknete na vyšší variantu, místo devadesáti korun necháte v podniku rovnou 180 korun navíc.
Problém tkví v designu platebních terminálů. Možnost „bez spropitného“ bývá schovaná v rohu obrazovky, napsaná drobnějším písmem nebo umístěná tak, aby ji člověk ve spěchu přehlédl. Zákazníci pak často nevědí, jak tuto nabídku přeskočit, a ptát se obsluhy jim přijde trapné.
Situace je ještě nepříjemnější, když terminál obsluhuje číšník nebo prodavač. Zatímco při platbě v hotovosti se málokdo zeptá, jestli chcete nechat dýško, u elektronických plateb je tato otázka mnohem běžnější. Mnozí zákazníci popisují pocit psychologického nátlaku – odmítnout spropitné tváří v tvář obsluze je pro ně nepříjemné.
Hotely si posvítí na hosty, kteří si v bufetu naberou horu jídla a pak to nesní. Vymyslely zvláštní…
Tip-flation: fenomén z USA dorazil i k nám
V zahraničí se tomuto jevu říká tip-flation (nárůst spropitného) nebo také tip creep (plíživé spropitné). Označuje situaci, kdy se žádosti o dýško plíží do odvětví, kde to dříve nebylo zvykem – například na samoobslužné pokladny nebo do obchodů s potravinami.
Výzkum společnosti Capterra z roku 2023 vyzpovídal 780 amerických spotřebitelů. Výsledky ukazují, že více než polovina zákazníků se při placení cítila zmanipulována kvůli nutnosti zanechat něco navíc. 70 procent respondentů pak mělo pocit, že se po nich dýško vyžaduje ve službách až příliš často.
Podle průzkumu se 82 procent lidí setkalo s žádostí o spropitné ve fastfoodech, kde si zákazník sám objedná, donese i vyhodí odpadky. Polovina dotázaných viděla podobnou nabídku na samoobslužné pokladně a necelá třetina tam dýško skutečně zanechala. Zhruba deset procent mělo tuto zkušenost také v obchodech s potravinami nebo na benzinových pumpách.
Kde má spropitné smysl a kde už ne
Spropitné je gesto dobré vůle, kterým zákazník vyjadřuje spokojenost se službou. V restauracích, kavárnách nebo u kadeřníka dává logiku – odměňujete konkrétního člověka za jeho práci a přístup.
S rozmachem elektronických plateb se ale žádosti o dýško objevují i tam, kde nemají opodstatnění. U nás se s tímto principem nejčastěji setkáte u moderních chytrých terminálů (například od GP tom) nebo při placení u stolu přes aplikaci Qerko, která přednastavené procentuální spropitné rovněž využívá.
HOSPODSKÝ KVÍZ: Zachránili byste čest svého týmu? Zkuste test, který zvládne každý správný fajnšmekr
Zrádná jsou také dýška pro rozvozové služby, která zanechává zákazník ještě předtím, než ví, zda bude se službou vůbec spokojený. V českém prostředí přitom bylo zvykem spíš zaokrouhlovat na celé desetikoruny nebo stokoruny – procentuální výpočet k nám proudí od zahraničních firem.
Možnost finančně ohodnotit službu v rozsahu od pěti až do dvaceti pěti procent z celkové platby se u nás stává stále běžnější. Otázkou zůstává, zda Česko čeká podobná exploze digitálního spropitného jako v USA – a zda si zákazníci dokážou uhájit právo rozhodnout se svobodně, bez tlaku obrazovky.
