Waskiri: Neobvyklá stavba s mumifikovanými předky možná sloužila k ovládání počasí
Foto: Cédric Liénart / Creative commons, CC-BY-SA
Výzkum na poli nálezů starodávných civilizací neustále pokračuje. Mnohdy pak nové objevy přinesou více otázek než odpovědí – podobně jako záhadná stavba uprostřed Bolívie, která byla prozkoumána teprve nedávno.
Podivná kruhová stavba uprostřed chladné a nelítostné bolivijské divočiny přitom mohla podle vědců kdysi sloužit k rituálům, jejichž cílem bylo ovládat nehostinné klima v regionu. Publikovaná studie v odborném časopise Antiquity informuje o objevu neobvyklého předhispánského obřadního centra. Podle závěrů odborné analýzy se přitom tato stavba nepodobá žádné jiné, která byla kdy v oblasti And nalezena.
Nález více než stovky útvarů
Zříceniny byly nalezeny během archeologického průzkumu v Carangasu, oblasti náhorní plošiny Altiplano. Celkem zde došlo k objevení nejen jednoho, ale 135 podivných náboženských míst. Proto došli vědci k názoru, že v této oblasti měly rituální obřady poměrně značný význam. Ačkoli přítomnost tolika obřadních staveb v tomto odlehlém úseku velehor je sama o sobě poněkud nečekaná, badatelé dále vysvětlují, že svou výjimečností vyniká pouze jedna – a sice obřadní centrum.
Tajemství Waskiri
Stavba byla nazvána Waskiri a překvapuje nejen svými úctyhodnými rozměry – kruhový půdorys dosahuje průměru až 140 metrů – ale také samotnou konstrukcí a pravidelností použitých vzorců a tvarů. Útvar nacházející se nedaleko chilských hranic je popisován jako impozantní kruhová konstrukce, jejíž obvodový prstenec tvoří 39 přilehlých ohrad. Tato vnější struktura obklopuje centrální náměstí, na němž byla nalezena keramika z pozdně středního a pozdního období. Na základě nalezených artefaktů se vědci domnívají, že Waskiri bylo používáno někdy mezi lety 1250 a 1600 n. l.
Vzorce v bolivijské krajině
Autoři studie si při přiblížení a analýze celé krajiny všímají, že Waskiri pravděpodobně tvoří jakýsi komplexní geografický vzorec s dalšími starověkými andskými posvátnými místy zvanými wak'as. Mezi wak‘as patří různá posvátná místa či obsahující mumifikované ostatky významných předků.
Starodávná kontrola počasí
S ohledem na tuto náboženskou kartografii vědci dále tvrdí, že Waskiri a další blízké struktury mohly hrát roli při udržování duchovního řádu za účelem kontroly počasí. Vyšší koncentraci náboženských prostor v této oblasti Altiplana lze vysvětlit vírou. V této oblasti totiž bylo vyznáváno tzv. tutelární náboženství. Toto božstvo sloužilo jako patroni daného místa a měli na svědomí celou řadu věcí, včetně udržování lokálního klima. Extrémní klimatické podmínky, například prudké teplotní změny či nárůst srážek, měly markantní vliv na úrodu a celkově na život v oblasti. Proto bylo klíčové udržovat bohy v dobrém rozmaru.
Zajímavé je, že ačkoli Waskiri nebyl nikdy dříve doložen v archeologických záznamech, zdá se, že se o něm zmiňuje španělský kněz Bartolomé Álvarez, který v 80. letech 15. století cestoval do Carangasu. Při popisu rituálů, které se na tomto místě konaly, Álvarez psal o účastnících, kteří ve stavu slavnostní opilosti vstupovali do něčeho, co nazýval domem pekla. Stavba tak mohla mít mnohem hlubší význam, který však pravděpodobně zůstane ukryt ve ztracených dějinách.