Latinskoamerická vězení plná žen: Nejvíce za drogové delikty. Rychle jsou nahrazeny dalšími a obchody jedou dál
Foto: chalermphon_tiam / Shutterstock
3 min
Počet uvězněných žen v Latinské Americe se v posledních dvou desetiletích dramaticky zvýšil. A to nejen jejich počet, ale také procento žen v celkové „vězeňské populaci“, přičemž míra pokračujícího nárůstu počtu vězněných žen je alarmující. Za mřížemi navíc roste jejich počet mnohem rychleji než počet mužů.
Reklama
Tyto trendy nelze vysvětlit růstem celkové ženské populace ani pouhým nárůstem celkového počtu vězňů. Hnací silou těchto údajů je spíše přijetí trestních protidrogových zákonů, které neúměrně postihují ženy. Ve většině latinskoamerických zemí jsou hlavní příčinou uvěznění žen drogové trestné činy.
Drogy jako směrovka za mříže
Z dostupných údajů například vyplývá, že v Argentině, Bolívii, Brazílii, Chile, Kolumbii, Kostarice, Ekvádoru, Mexiku, Panamě, Paraguayi, Peru a Venezuele jsou trestné činy související s drogami nejčastějším trestným činem vězněných žen. Co se týče samotného počtu, je v latinskoamerických zemích za drogové trestné činy vězněno více mužů než žen. Procento žen uvězněných za tento trestný čin je však téměř vždy vyšší než procento mužů, informuje server organizace Wola.org obhajující lidská práva na obou amerických kontinentech.
Ženy procentuálně „vedou“
Údaje shromážděné organizací WOLA ukazují, že v Brazílii, Chile, Kostarice, Panamě a Peru je podíl žen vězněných za drogové trestné činy nejméně o 30 % vyšší než v případě mužů vězněných v těchto zemích. Nadměrné využívání vyšetřovací vazby je hlavním faktorem, který přispívá k nadměrnému uvězňování žen za drogové trestné činy v Latinské Americe. Výzkum ukazuje, že téměř ve všech zkoumaných zemích je ve vyšetřovací vazbě za drogové trestné činy více žen než mužů.
Drogové trhy bez žen to neovlivní
Uvěznění těchto žen nijak nepřispívá k narušení drogových trhů ani ke zmaření obchodu s drogami, protože ženy vykonávají především vysoce riziková, ale podřadnější zaměstnání a jsou snadno nahraditelné, zatímco osoby řídící zločinecké podniky za mřížemi končí jen zřídka. Přesto mohou být důsledky uvěznění těchto žen, jejich rodin a komunit zničující.
Naléhavé volání po zlepšení
Pandemie covidu-19 a její neúměrný dopad na osoby ve vězení dává ještě větší naléhavost provádění reforem, které by dramaticky snížily počet žen za mřížemi. Zpráva končí výzvou k přijetí doporučení k vypracování a provádění genderově citlivých protidrogových a vězeňských politik, které mají kořeny v lidských právech a veřejném zdraví – politik, které by rovněž zohledňovaly intersekcionalitu (mnohonásobnou diskriminací) a mnohostrannou zranitelnost žen v případě chudoby nebo extrémní chudoby; žen LGBTI+, afroamerického původu, cizinek nebo domorodých žen a žen, které jsou těhotné a/nebo mají děti, uzavřel Wola.org.
