Mušov u Brna: Zaniklá vesnice, která dlouhou dobu ukrývala zajímavé archeologické tajemství
Foto: montypeter / Depositphotos
4 min
Kdysi malá malebná vesnice, dnešní Mušov, je pouze samota a katastrální území v okrese Brno-Venkov. Když to ještě byla vesnice, patřila obci Pasohlávky a její rozloha činila čtrnáct a čtvrt kilometrů čtverečních. A přesto nám odhalila své největší tajemství.
Reklama
Vznik vesnice se datuje do 13. století
Historici se vždy snaží nalézt nejstarší písemnou zmínku o všech městech a vesnicích a jejich bádání je spíše detektivní. A zaměřili se také na Mušov. Nejstarší písemná zmínka o této vesnici, která je zřejmě ta úplně první, se datuje do roku 1276.
Vesnici založili němečtí kolonizátoři ve 13. století. Toto místo bylo strategické, vedlo totiž z území dnešního Brna až do Vídně. V okolí se navíc nacházel most vedoucí přes řeku Dyje, která tehdy zaplavovala okolí, nikoli však místo umístění vesnice samotné.
Zkáza Mušova
Původně byl Mušov samostatnou obcí, která rozhoduje sama za sebe. To skončilo roku 1976, kdy se sídlo určující osud vesnice přesunulo do blízké vesnice Pasohlávky.
Hned na Nový rok roku 1980 bylo rozhodnuto, že vesnice musí být zničena, aby se uvolnilo místo pro novou výstavbu, která byla podle vysoce postavených lidí mnohem důležitější než samotná vesnice Mušov.
Místní si nepřáli, aby byla vesnice zničena, a aktivně proti tomu bojovali. Nicméně hlavy socialismu se rozhodly, že je zapotřebí provést výstavbu Nových Mlýnů, vodního díla. Jako kompenzaci obdrželi nabídku, která jim však původní domy, mnohdy postavené vlastními silami, nenahradila: Buď dostanou byt někde jinde, nebo si postaví vlastní dům v ulici v Pasohlávkách, která vznikla k tomuto účelu. Jen díky nesouhlasu památkářů se z celé vesnice uchoval alespoň kostel sv. Linharta. Ten můžeme zahlédnout dodnes, stojí na malém ostrůvku uprostřed Věstonické nádrže.
Vesnice měla i vlastní sochu, která symbolizovala sv. Jana Nepomuckého a stála před mostem ve vesnici. Byla ale přemístěna před hřbitov v obci Pavlov.
Naštěstí byly zachovány i další stavby, jako například vinné sklepy nedaleko Mušova či kaple svatého Ducha. Kaple má tu zajímavost, že náklady na její výstavbu uhradila rodina Rinderových. Pokud jste o nich nikdy neslyšeli, tak je to jedna ze dvou německých rodin, které dostaly výjimku a bylo jim umožněno v Mušově zůstat i přes jejich německý původ. Služby zde byly, ale postupně byly rušeny. Například budova pošty se poslední den prvního pololetí roku 1978 otevřela naposledy, poté byla zrušena.
Mušov v podstatě neexistuje od roku 1980 a zatopen byl v roce 1987, kdy ho zatopila voda z přilehlé nádrže.
Přes 1900 let utajované cenné tajemství
Tato dávno zapomenutá vesnice nedala spát ani archeologům. V blízkosti Mušova proto začali provádět vykopávky a nalezli zde jednu zajímavou věc.
Vše začalo nalezením římského vojenského tábora, který měl zděné stavby lázní i velitelských budov. Kde se tady vzaly? Byly postaveny ve druhém století našeho letopočtu. Římské legie zde dohlížely na germánské kmeny, které prohrály bitvu s Římany. To se odehrávalo za vlády císaře Marka Aurelia. Započaly rozsáhlé archeologické nálezy a brzy byla nalezena královská hrobka germánského velmože. Tato hrobka obsahovala předměty, hlavně výbavu, které nasvědčovaly tomu, že působil jako silný spojenec Říma v období války. Tento objev mnohé měnil. Hlavně odhalil, že okruh římského působení v této oblasti byl mnohem rozsáhlejší, než se původně předpokládalo. Další objevy patřily k těm méně záživnějším z pohledu samotných archeologů, jednalo se hlavně o nově objevené slovanské pohřebiště a krátkodobé tábory Římanů. Nicméně se zde našly střípky historie, které vedly až do pravěku.
V roce 2020, v červnu, se slavnostně otevřelo centrum s expozicí, příhodně pojmenované Brána do Římské říše. Chcete-li se poučit, můžete po expozici navštívit i naučnou stezku, která vede na vrchol Hradiska, které se nachází nedaleko zaniklého Mušova. Není důvod se nepoučit, pokud patříte mezi nadšence historie naší republiky.
