Brambory nebo Hovězí? Aneb české vesnice s nejvtipnějšími názvy

V České republice v současnosti najdeme přes 6500 obcí. Vzhledem k jejich počtu jsou mezi nimi vesnice, jejichž názvy překvapí i pobaví a přimějí lidi se ptát: proč by probůh někdo obec pojmenoval zrovna takhle?

Brambory a Hovězí

Začneme zlehka dvěma názvy, u nichž mnohým lidem bude kručet v břiše. Vesnice Brambory vznikla roku 1393 poblíž Čáslavi. Její název bohužel nemá nic společného s oblíbenou přílohou, ale označuje lidi, kteří se přistěhovali z Braniborska.

Přečtěte si také

Bavorská vesnice na pobřeží Pacifiku nabízí Oktoberfest nepřetržitě

23. 9. 2023

Pokud někdo vyznává vegetariánský, či dokonce veganský způsob stravování, neměl by se stěhovat do vesnice Hovězí na Vsetínsku. Oproti tomu milovníci masa, zejména hovězího, tam budou jako doma. Už proto, že krávu má vesnice dokonce i v obecním znaku.

Čunín

Čunín v okrese Prostějov je ideální dovolenková destinace pro lidi, kteří uklízení příliš neholdují. Název údajně získala podle místního člověka, který se honosil přezdívkou Čuně. Jiná historka praví, že když místní pasáček špatně porozuměl otázce na jméno pastviny, kde pásl vepře, a odpověděl, že pase čuňata, pocestný si to vyložil tak, že právě dorazil do Čunína.

Držkov

Vesnice Držkov je v severních Čechách a návštěvníci mohou obdivovat novogotický kostel sv. Bartoloměje. Jen by si turisté měli dát pozor na místní v případě, že by chtěli na nováčky držkovat přesně tak, jak naznačuje jméno obce. Za svůj název pak Držkov údajně vděčí kováři, který zde kdysi žil a místní mu přezdívali Držek.

Močovice

Pokud vás na cestách dostihlo volání přírody a potřebujete se urychleně vymočit, raději nehledejte veřejné toalety v obci Močovice na Kutnohorsku. Prchlivější místní by si to mohli vyložit jako provokaci a nabančit vám. A to navzdory skutečnosti, že jméno Močovice nemá s močí nic společného. Míst toho vzniklo z vlastního jména Motz, což je varianta Matze, tedy Matthiase.

Mrchojedy

Pořádná mrcha nejednoho člověka otráví svým jedovatým chováním. Není prokázáno, že by jich ve vesnici Mrchojedy na Domažlicku žilo víc než v ostatních obcích. V minulosti na českém území existovalo více vesnic tohoto jména, přičemž některé z nich se později přejmenovaly například na Mrkvojedy. Název Mrchojedy totiž poukazoval na to, že vesnici obývají lidé, kteří se živí mršinami, lidskými i zvířecími, a podobná nadávka, ať už pravdivá či hanlivá, zrovna dvakrát nepotěší.

Onen Svět

Obyvatelé této vesnice se nemusí obávat smrti a toho, co po ní následuje. V Onom Světě totiž jsou už během svého života. Jde o maličkou vesničku v okrese Klatovy. Turisté si zde mohou prohlédnout Langovu rozhlednu a pokochat se výhledem na okolí. A pokud během výletu náhodou zemřou, na onen svět to nebudou mít daleko.

Pičín

Názvy obcí s pejorativním nádechem u nezasvěcených zpravidla budí největší veselí. Pičín najdete v okrese Příbram a žije v něm něco přes 600 lidí. Bohužel, kdo by doufal, že název vesnice pochází z vulgárního označení ženského pohlavního orgánu, se zlou by se potázal. Svůj původ jméno Pičín má pravděpodobně v latinském slově piscina, což znamená rybník, anebo ve staroslověnském pěčina aneb hezké místo.

Řitka

Řitka ve Středočeském kraji je z řady českých vesnic s vtipnými názvy jedna z nejznámějších. Zasloužila se o to hlavně Helena Vondráčková, která se v Řitce usídlila. Nutno poznamenat, že název vesnice nemá prý co dočinění se skutečnou řití. Místo toho poukazuje na zvlnění terénu, které našim nápaditým předkům připomínalo pozadí.

Šukačka

Malá osada Šukačka je poblíž již zmíněné vesnice Onen Svět, takže cestovatelé po obcích s bizarními názvy to mohou vzít jedním vrzem... pardon, vrhem. Šukačka oficiálně náleží pod Javornou v jihozápadních Čechách a poblíž se nachází i potok stejného jména. Takže místo jedné Šukačky jsou tam hned dvě.

Pro původ názvu existují dvě vysvětlení. První z nich říká, že jde o odkaz na srbské slovo šuka aneb koza. Druhou variantou je, že jméno pochází z polského šukat, což znamená pobíhat po domě či něco hledat a u našich polských sousedů se používá dodnes. Toto slovo najdeme i ve starší české literatuře.