Čarodějnické procesy ve Velkých Losinách: Udavačství a honba za majetkem
Foto: serezniy / Depositphotos
4 min
Inkvizitorské procesy byly v Českých zemích vždy spíše ojedinělé, výjimku tvořilo pouze Jesenicko a Šumpersko. Dnes půvabné renesanční městečko s krásným zámkem a nevšední ruční papírnou má za sebou pořádně černou historii. Touha mocných po nabytí většího majetku a vlivu připravila o životy desítky nevinných lidí.
Reklama
Při procházce ulicemi, návštěvě lázní, muzeí a při prohlídce pohádkového zámku ve Velkých Losinách málokoho napadne, že by se na tak příjemném a krásném místě kdy mohla odehrávat krutá zvěrstva v podobě nekonečného mučení nevinných, prostých lidí. Velkolosinský zámek, ačkoliv v minulých letech sloužil jako rekvizita při natáčení filmů a pohádek, má historii velice pošramocenou, o životy zde bylo připraveno mnoho lidí různého společenského postavení. Co začalo jako katolická paranoia, skončilo jako nemilosrdná a krutá honba za majetkem. Dvacet let úřadování Jindřicha Bobliga přineslo více než 50 upálených lidí jen ve Velkých Losinách, více než 200 pak v celém regionu.
Paranoidní hraběnka a nemocná kráva
Podle legendy začal celý příběh čarodějnických procesů v oblasti nevinně, dokonce až banálně. Místní žebračku Marinu Schuchovou postihlo neštěstí. Její kráva přestala dojit mléko a jelikož tato kráva byla jejím jediným zdrojem obživy, pro Marinu to představovalo existenční problém. Kořenářka jí poradila, aby dala krávě svatou hostii, tu ale není možné odnést z kostela ven. Když při svaté mši dostala hostii do úst, na cestě zpátky do lavice ji z úst vytáhla, aby ji mohla donést domů své krávě. Byla však přistižena a místní kněz o situaci informoval hraběnku Gallovou s tím, že by se mohlo jednat o čarodějnictví.
Hraběnka v té době spravovala panství pro svého synovce. Sama byla velice pobožná katolička, a tak neponechala nic náhodě a povolala odborníka, který situaci vyřeší. Tak se na panství dostal soudce Jindřich Boblig z Edelstadtu, se kterým se plnou rychlostí roztočil kolotoč plný nečekaných a morbidních událostí.
Náboženský fanatik Boblig se v krutosti vyžíval
Ačkoliv ho na panství pozvali proto, aby skoncoval s řáděním ďábla ve Velkých Losinách, dá se říct, že jeho příjezdem to teprve započalo. Boblig přijel do kraje jako soudce i přesto, že právní vzdělání nikdy nedokončil. Absolvoval pár let práv na univerzitě ve Vídni, do povědomí české šlechty a duchovních se dostal hlavně díky svému hlasitému fanatismu vůči čarodějnictví. I proto byl pozván do Losin.
Od roku 1678 vykonával funkci předsedy čarodějnické komise, která odsuzovala všechny skupiny lidí za ty nejbanálnější důvody, jako třeba nevšední mateřská znaménka, barvu vlasů či sebemenší odchylky od chování, které bylo vnímáno jako normální. Při výsleších museli odsouzení podstupovat ty nejmorbidnější mučící praktiky. To nakonec zlomilo každého. Oběť se doznala z čehokoliv byla nařčena, navíc ještě jmenovala ostatní podezřelé, často kohokoliv, koho zkrátka znala.
Zvrácený zájem o detaily ze sexuálního styku s ďáblem a majetek pro komisi
Zprvu se staly oběťmi procesů převážně ženy. Těch se často vyptával na každičký detail jejich spojení s ďáblem. Výslechy se často zaměřovaly na konkrétní popis sexuálních praktik, které měly ženy s ďáblem vykonávat. Ženy, ačkoliv často neměly tušení, co se vlastně děje a o čem to Boblig mluví, pak končily upálené na hranici. Ty pak ale vystřídali i muži, děti, klidně i celé domácnosti, zvláště ty, které měly více majetku. Z původně fanatického procesu, který měl očistit svět od stoupenců pekel se stal byznys, který se Bobligovi a jeho kumpánům velice dobře vyplácel. Ti, kteří byli odsouzení k smrti zde zanechali majetek, který spadl pod správu čarodějnické komise.
Jindřich Boblig se dožil 85 let, za jeho života ho spravedlnost nikdy nedohnala. Užíval si blahobyt nabytého majetku a vlivu v regionu až do konce svého života.
