Co znamená, když vám pes strká hlavu mezi nohy. Pravdu netuší 90 % zkušených chovatelů
Toto zdánlivě obyčejné gesto znají tisíce majitelů. Za tímto specifickým psím chováním se přitom skrývá daleko víc než jen roztomilost nebo touha po pohlazení.
Proč váš pes vyhledává bezpečí právě mezi nohama
Možná jste si toho všimli při bouřce. Nebo když za dveřmi zazvonil cizí člověk. Váš pes se náhle přitiskne k vašim nohám a snaží se prostrčit hlavu do prostoru mezi ně. Pro mnohé chovatele jde o roztomilý projev náklonnosti, který automaticky odměňují pohlazením. Realita je ale složitější – a daleko zajímavější.
Tento typ chování totiž nemá jediný univerzální význam. Záleží na celé řadě faktorů: v jaké situaci se pes nachází, jak vypadá zbytek jeho těla, co se dělo těsně předtím. Teprve když dáte dohromady všechny signály, začnete rozumět tomu, co vám váš čtyřnohý společník ve skutečnosti sděluje.
Když tělo prozradí víc než samotné gesto
Představte si dva zcela odlišné scénáře. V prvním pes vesele vrtí ocasem, má uvolněné uši a klidný pohled. Přijde k vám, opře se a zůstane stát v pohodlné pozici. V druhém má ocas stažený mezi zadními nohami, uši přitisknuté dozadu, celé tělo je napjaté nebo dokonce se třese.
Oba psi dělají totéž – strčí hlavu mezi vaše nohy. Jenže první vyhledává blízkost a příjemný kontakt, zatímco druhý hledá úkryt před něčím, co ho děsí. A právě proto nestačí sledovat jen samotnou hlavu. Musíte vnímat celkový obraz.
Pokud pes vykazuje známky strachu – zrychlené dýchání, olizování tlamy, zívání, odmítání oblíbené pochoutky – pravděpodobně nepotřebuje jen pohlazení. Potřebuje, abyste odstranili zdroj stresu nebo mu umožnili ustoupit na bezpečnější místo.
Fyzický kontakt mezi psem a člověkem navíc stimuluje uvolňování oxytocinu, takzvaného hormonu lásky a důvěry. Tento proces probíhá u obou stran, což vědecky vysvětluje, proč je vzájemné opírání a dotýkání pro psa i majitele tak uklidňující.
Naučená strategie, která spolehlivě funguje
Psi jsou mistři v pozorování lidského chování. Velmi rychle si zapamatují, které gesto vyvolá u majitele okamžitou reakci. Pokud pokaždé, když vám pes strčí hlavu mezi nohy, reagujete pohlazením, oslovením nebo hrou, vytváříte tím pevnou spojnici: toto chování = odměna.
Pes pak stejný postup zopakuje vždycky, když bude chtít pozornost, procházku, pamlsek, otevření dveří nebo prostě jen vaši společnost. Samo o sobě to není problém. Komplikace nastávají ve chvíli, kdy vám čtyřnohý společník tímto způsobem opakovaně přerušuje práci nebo vás strká tak intenzivně, že můžete ztratit rovnováhu.
V takových případech není nutné odměňovat každé naléhání. Počkejte, dokud se pes neuklidní, a pozornost mu věnujte až následně. Můžete ho také naučit jednoduchý povel – například „sedni“ nebo „na místo“ – kterým nahradíte dotěrané chování bezpečnějším způsobem komunikace.
Zajímavostí je, že psi mají na hlavě, zejména v okolí tlamy, spánků a uší, pachové žlázy. Otíráním hlavy o člověka dochází k přirozené výměně pachů, což psovi může dodávat pocit bezpečí a sounáležitosti. Nejde však automaticky o „označování majetku“ ani o snahu dát ostatním psům najevo, že člověk patří právě jemu. Častěji může jít jednoduše o vyhledávání blízkosti, pozornosti nebo pocitu bezpečí.