Kvíz: Planety, měsíce a zajímavosti vesmírného světa
Foto: Vadim Sadovski / Shutterstock
3 min
Vesmír je pořád jednou velkou záhadou. Přesto, že vědci za posledních 100 let značně pokročili, stále o něm víme velmi málo. Otestujte si, kolik toho víte vy.
Reklama
Vesmír je zkrátka ohromující. Veškerá jeho běžná hmota, všechny částice, které jej (a potažmo i nás) tvoří, a vše, co vidíme, tvoří pouze 4 % jeho hmoty. Hlavní složku hmoty vesmíru, tedy to, co tvoří téměř 70 % vesmíru, a která je zodpovědná za zrychlenou expanzi vesmíru, jsme objevili teprve na konci roku 1998. Říkáme jí temná energie – i když nikdo nemá nejmenší tušení, co to přesně je. Vesmír je stále velkou záhadou. V kvízu pod článkem si můžete otestovat, kolik toho o vesmíru víte vy.
3 zajímavosti o vesmíru, o kterých jste dost možná neměli ani tušení
Vesmír je plný záhad a vědci neustále pracují na jejich objasnění. Výzkum se sice již velmi posunul, o vesmíru však stále nevíme téměř nic.
V srdci každé galaxie je supermasivní černá díra
Galaxie jsou osvětlovány černými dírami ve svých středech. Aktivní galaxie často vyzařují 100krát více světla než běžné galaxie. Po objevu kvazarů v roce 1963 bylo jasné, že toto světlo nepochází od hvězd, ale z centrální oblasti menší než Sluneční soustava. Jediným myslitelným zdrojem energie je žhavá hmota která se řítí obří černou dírou, jejíž hmotnost je až 50 miliardkrát větší než hmotnost Slunce. V 90. letech 20. století Hubbleův vesmírný teleskop NASA zjistil, že ačkoli aktivní galaxie tvoří jen asi 1 % galaxií, supermasivní černé díry nejsou žádnou anomálií.
Téměř každá galaxie, včetně naší Mléčné dráhy, jednu obsahuje, ale většina z nich se kvůli nedostatku „potravy“, tedy oné žhavé hmoty, vypnula. Účel supermasivních černých děr je stále jednou z největších nevyřešených otázek v astrofyzice.
Vesmír má všude stejnou teplotu
Snímek kosmického mikrovlnného pozadí – tepla, které zůstalo po velkém třesku v době, kdy byl vesmír starý pouhých 380 000 let – ukázal drobné teplotní výkyvy, které odpovídají oblastem s různou hustotou: zárodkům, z nichž vyrostly dnešní hvězdy a galaxie. Teplo ohnivé koule velkého třesku se ve vesmíru nahromadilo. Nemělo se kam ztratit, a tak je stále kolem nás. Zvláštní je, že jeho teplota, 2,725 °C nad absolutní nulou (-270 °C), což je nejnižší možná teplota, je v podstatě všude stejná.
95 % vesmíru je neviditelných
Vědci přišli na to, že všechno, co věda posledních 350 let zkoumá, je vlastně jen nepatrným zlomkem vesmíru. Pouze asi 4,9 % hmoty a energie vesmíru tvoří atomy: tedy to, z čeho se skládáme my, hvězdy i galaxie. Zbytek je neviditelný. Asi 26,8 % vesmírné energie tvoří neviditelná temná hmota, která byla odhalena jen díky tomu, že svou gravitací přitahuje hmotu viditelnou. Kromě temné hmoty však existuje i temná energie, která tvoří 68,3 % hmoty, nebo chcete-li energie vesmíru. Je neviditelná, vyplňuje celý prostor a urychluje rozpínání vesmíru.
Vesmírný kvíz
