Děsivá vesmírná tělesa by živé bytosti rozdrtila a v mžiku je vypařila
Foto: Jurik Peter / Shutterstock
4 min
Kosmický výzkum je velké dobrodružství. Vesmír je nekonečný a má spoustu tajemství, takže navzdory mnohým objevům o něm stále víme příliš málo. Některé objevy však naznačují, že může být i velmi děsivý a drsný.
Reklama
51 Pegasi b
Tento plynný obr, známý také jako Bellerofontes (na počest řeckého hrdiny, který zkrotil Pegase) je více než 150krát těžší než Země a sestává převážně z vodíku a helia. Jeho problém je v tom, že se ohřívá ve světle své hvězdy na teplotu přes tisíc stupňů Celsia. Je k ní totiž až 100krát blíže než Slunce k Zemi. Teplo vytváří velmi větrnou atmosféru, jelikož horký vzduch rychle stoupá a chladný klesá rychlostí až tisíc kilometrů za hodinu. Nadměrné teplo odpařuje z povrchu planety železo, čímž vznikají mraky podobné těm na Zemi. Rozdíl je v tom, že místo deště prší z mraků roztavený kov, před kterým vás deštník neochrání.
Mars
Na Marsu může vzniknout prachová bouře během několika hodin a planetu bičuje několik dní. Jedná se o největší a nejstrašnější prašné bouře v naší Sluneční soustavě. Dosahují výšky Mount Everestu s rychlostí přes 300 kilometrů za hodinu. Když skončí, může trvat měsíce, než si prach úplně sedne.
Uhlíková planeta
Uhlík tvoří asi jen 0,1 % objemu planety Země, ale v blízkosti centra naší galaxie, kde se uhlík vyskytuje častěji než kyslík, je složení planet jiné. A právě tady se nachází uhlíková planeta. Obloha není křišťálově modrá a čistá, ale žlutá s množstvím černých mraků. Když sestoupíte hlouběji do atmosféry, uvidíte moře z ropy a dehtu. Povrch planety pokrývají bublající jámy černého bahna a ovzduší zapáchá metanem. Ani předpověď počasí zde nevypadá dobře: buď prší benzin, nebo asfalt. Ale navzdory tomuto olejovému peklu planeta ukrývá cenné tajemství, protože tam, kde je hodně uhlíku, je také mnoho diamantů.
WASP-12b
Jedná se o nejžhavější planetu, jakou kdy člověk objevil. Má teplotu asi 2 200 stupňů Celsia a obíhá kolem své hvězdy blíže než jakákoli jiná známá planeta. Jde o vzdálenost pouhých 3,4 milionu kilometrů a oběhnout mu ji trvá jeden pozemský den. Je jasné, že v její atmosféře by okamžitě všechno shořelo. Pro srovnání: povrch planety má asi jen poloviční teplotu povrchu našeho Slunce a je dvakrát tak horký jako láva.
Neptun
Na Neptunu neustále proudí větry, které bičují planetu děsivou rychlostí až 2 500 kilometrů za hodinu. Kdybyste se čirou náhodou ocitli na této planetě, s největší pravděpodobností by vás větrné proudy naprosto roztrhaly. Záhadou zůstává, odkud získávají větry energii pro svou rychlost. Planeta je velmi daleko od Slunce a má relativně slabé vnitřní teplo.
COROT exo-3b
Nejhustší a nejhmotnější exoplaneta CoRoT-exo-3b má velikost Jupiteru, ale je 20krát těžší. To ji činí dvakrát hustší než olovo. Chůze po jejím povrchu by pro člověka byla nemožná kvůli vysokému tlaku, který by na něj působil. Na CoRoT-exo-3b je hmotnost člověka až 50krát vyšší než na Zemi, což znamená, že osmdesátikilový člověk by zde vážil přes čtyři tuny! Tato zátěž by mu okamžitě rozdrtila kosti.
Pluto
Přestože je Pluto trpasličí planetou, jeho nehostinné podmínky dosahují obrovských rozměrů. Atmosféru Pluta tvoří především dusík, oxid uhelnatý a metan, což z něj činí ledové království. Jeho povrch pokrývají kameny a led, přičemž teplota povrchu Pluta dosahuje hodnoty -230 stupňů Celsia.
CoRoT-7b
Planeta CoRoT-7b je první planetou s velikostí podobnou Zemi, ale nejsou na ní vhodné podmínky pro život. Nachází se totiž velmi blízko své hvězdy a teploty na ní dosahují podle výpočtů i tisíce stupňů Celsia. Ještě horší je to na straně, která je kvůli gravitaci neustále vystavena záření. Zde teploty přesahují 2300 stupňů Celsia. A ačkoli se to může zdát neuvěřitelné, při takovém horku se vypařují dokonce i kameny.
