Teleskop Jamese Webba objevil ohromnou hvězdu, 30x větší než Slunce. Chystá se vyhasnout
Foto: NASA's James Webb Space Telescope from Greenbelt, MD, USA / Creative commons, CC-BY
3 min
Měl to být další teleskop, který bude na planetu Zemi posílat zprávy o vesmíru. Teleskop Jamese Webba ale již během svého krátkého působení v kosmu dokázal zachytit ohromnou hvězdu i Uran se všemi jeho prstenci.
Reklama
Jméno získal po pracovníkovi NASA
Ve spolupráci s NASA, Kanadské kosmické agentury a Evropské kosmické agentury vznikl před několika málo lety vesmírný dalekohled. Ten byl pojmenován po administrátorovi NASA zapojeném v programu Apollo Jamesi E. Webbovi.
Původní plány se zpozdily o 14 let
Cesta jeho výroby byla poměrně krkolomná a především také dlouhá. Původní ambiciózní plány předpokládaly vypuštění dalekohledu již v roce 2007. Do vývoje se vědci pustili v roce 1996. Samotný projekt ale musel být v roce 2005 přepracován. Došlo k nejednomu zpoždění i překročení plánovaného rozpočtu. Ten měl být původně ve výši 500 milionů amerických dolarů. Ke zdárnému dokončení dalekohledu došlo až v roce 2016. Tehdy se spustila testovací fáze.
Teleskop dokázal zachytit to, co nikdo před ním
Výsledný dalekohled byl do vesmíru konečně vypuštěn 25. prosince roku 2021. Jednou z jeho vůbec prvních zachycených fotografií je ne příliš často vídaná Wolf-Rayetova fáze. Díky tomu si tak tento teleskop okamžitě získal popularitu.
Právě tento vesmírný teleskop Jamese Webba zahlédl obrovskou hvězdu, která má být dokonce třicetkrát větší než Slunce. Na snímku je hvězda vyfocená ve chvíli, kdy ji čekalo posledních pár dnů umírání před explozí. Před explozí v supernovu a před zhroucením se do černé díry. Jedná se o takzvanou Wolf-Rayetovu fázi trvající několik milionů let. Ta je klíčovou fází při vývoji masivních hvězdných obrů. Tato konkrétní fáze je pojmenována jako WR 124.
Snímek pomáhá astronautům určit funkci prachu
Hvězda třicetkrát větší než Slunce se nyní nachází ve fázi, kdy se odfoukáváním vnější vrstvy připravuje na blížící se smrt. Při tomto procesu dochází k odfukování oblaků prachu a plynu. Ty na zachyceném snímku září v infračerveném světle. Tento jev je poměrně vzácný. Ne každá z takto obrovských hvězd se totiž stane supernovou. Takové štěstí má pouze asi jedna ze sta milionů.
Díky snímku dokážou astronomové přesněji určit, jak se chovají prachová zrna a samotný prach a zda dokážou přežít supernovu. Prach je důležitou součástí fungování vesmíru. Pomáhá formovat planety, chrání hvězdy při jejich tvorbě a umožňuje shlukování a tvoření molekul, které byly například základním stavebním kamenem tvorby života na Zemi. Prachu je ve vesmíru opravdu spousta. Dokonce tolik, že je až nevysvětlitelné, odkud se bere. Vědci tak doufají, že právě tento snímek jim dokáže pomoci najít odpověď.
Teleskop pořídil i jedinečný snímek Uranu
Kromě snímku, který zachycuje hvězdu před tím, než se stane supernovou, ale dokázal dalekohled zachytit i další fascinující fotografii. Na té je podle NASA planeta Uran zaznamenána tak jako nikdy dříve. Od Země přes dvě miliardy kilometrů vzdálená planeta je zachycena jako modrobílá kulička ohraničená zářícími prstenci. A to i těmi, které jsou opravdu drobné.
S teleskopem Jamese Webba snad přijdou další neuvěřitelné snímky
Do vesmíru se teleskop Jamese Webba dostal teprve nedávno. I tak už má na kontě minimálně dva snímky, které ze židle zvedají nejenom astronomy, ale také obyvatelstvo planety Země. V budoucnu se tak ještě asi máme na co těšit.
