Inuité a Baskové mají stejně hnědou pleť, jako měl pračlověk. Sluncem to ale není
Foto: Ansgar Walk / Creative commons, CC-BY-SA
3 min
Podle podrobných výzkumů uvedených například ve vědeckém časopise Nature Genetics se ukazuje, že „dělení lidí podle ras a etnické příslušnosti je nepoužitelné“, a to zejména podle barvy pleti, uvádí kontroverzní spisovatel a podnikatel Hans-Joachim Zillmer .
Reklama
„Teprve v roce 1958 bylo zjištěno, že melanin vyvolává u laboratorních žab změnu hlavních pigmentových buněk v kůži. Melanin, nejdůležitější pigment v kůži, produkují speciální buňky, melanocyty. Na povrchu těla však nejsou rozděleny rovnoměrně, vysvětluje Zillmer ve své kontroverzní knize Evoluce – podvod století. Neandrtálci a další podvrhy lidských dějin. Potlačovaná fakta. Zakázané důkazy.
Tmavý a světlý podle melaninu
Například na plosce nohy je těchto buněk méně než třeba na nártu. Spolu s rohovinou je melanin nejdůležitějším ochranným faktorem proti záření UV. Když je kůže vystavena slunečnímu svitu nebo ozáření UV paprsky v soláriu, zvyšují melanocyty produkci melaninu. Jinak řečeno: při zvýšené produkci melaninu je kůže tmavší, při nižší světlá, uvádí nás do problematiky pigmentace kůže německý podnikatel a od roku 1998 autor evoluci odporujících, populárně naučných knih.
Slunce nehraje hlavní roli
„S postupnou vývojou adaptací člověka na rozdílné sluneční ozáření to nemá nic společného. V izolované skupině lidí se pak s přihlédnutím k selektivním faktorům, jako jsou izolace či klima, nutně vytvářejí určité rysy, které jsou s větší frekvencí již přítomny.“
Žlutá je vlastně hnědá
Velice zajímavá je skutečnost, že Eskymáci (přesněji Inuité) i Baskové mají „hnědou“ pleť. „Žlutavá pleť není způsobena dodatečným barevným pigmentem, ale tento efekt vzniká v důsledku silnější vrchní vrstvy pokožky. Proto není původní barva lidské pokožky žlutá, ale ani černá, nýbrž hnědá: lidé se světlou pletí mají černého barviva melaninu méně a s černou více než ,pralidé´ s hnědou pokožkou,“ vysvětluje svoji teorii Zillmer.
Albíni
U albínů je ve hře prakticky jakýsi defekt, s nímž nejsou tito lidé schopni melanin produkovat, „Lidští albíni proto mají bílou kůži, kdežto ve světě zvířat není čistě bílé zvíře albín, ale je nazýváno leucista. V přírodě se jako albín narodí v průměru každý 10 000. potomek. Částečný (tzv. parciální) albinismus se vyskytuje i lidí; u zvířat je vzácnější,“ líčí Zillmer.
Barva pleti není znakem lidské rasy
Závěrem Zillmerovy teorie je v kapitole s názvem Ideologie, rasismu a terorismus tvrzení, že „různá barva pleti není žádný biologický ,rasový znak´. Není ani výsledkem dlouhodobého přizpůsobování intenzitě slunečního záření“. Své tvrzení připodobňuje k situaci lososů, kdy se v jednom jezeře při izolaci vyvinuly morfologicky různé populace tohoto živočišného druhu již během 13 generací, jak napsal vědecký časopis Science v roce 2000.
Nový výzkum, o němž informoval časopis Science a návazně server Scientific American, popisuje, že „výskyt lososů, kteří kolonizovali řeku a pláž jezera a během méně než 13 generací se částečně reproduktivně izolovali. Ukazuje se, že přírodní výběr může podnítit vznik nových druhů mnohem rychleji, než se očekávalo.“
