Bába pod kořenem: Příběh, který se zapsal do dějin českého internetového humoru

Bába pod kořenem: Příběh, který se zapsal do dějin českého internetového humoru

Foto: Bubbers / Depositphotos

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Příběh paní Zdeny Novotné, která v roce 2012 uvízla na 11 hodin pod kořenem stromu, se stal ikonou českého internetového humoru. Tato reportáž Televizních novin překročila hranice běžného zpravodajství a transformovala se do kulturního fenoménu, který dodnes inspiruje tvorbu memů, parodií, a dokonce akademické analýzy.

Reklama
Obsah článku
  1. Tenhle vtipný moment zachycený na kameře vám zaručeně zlepší náladu!
  2. Cesta k virální slávě: Od televizní reportáže k internetovému memu
  3. Nehoda, která změnila život
  4. Turistická atrakce a kolektivní paměť
  5. Sociologický fenomén: Proč nás příběh stále baví?
  6. Reportáž, která překonala očekávání
  7. Memetická exploze
  8. Technologický aspekt: Role nových médií

Kombinace autenticity, nečekané komiky a lidské zranitelnosti vytvořila dokonalou směs pro virální šíření, jež přetrvává více než desetiletí.

Tenhle vtipný moment zachycený na kameře vám zaručeně zlepší náladu!

Cesta k virální slávě: Od televizní reportáže k internetovému memu

Původní reportáž s názvem 11 hodin hrůzy a beznaděje by pravděpodobně upadla v zapomnění, nebýt marketéra Daniela Zemana. Ten video přejmenoval na „Bába pod kořenem“ a uploadoval na YouTube, kde dosáhlo přes 1,1 milionu zhlédnutí. Klíčem k úspěchu byla kombinace:

  • Autenticity – skutečná událost bez scénáře
  • Absurdity – kontrast mezi dramatickým komentářem a banální situací
  • Opakovatelnosti – ikonické hlášky („Ono to klouzalo“, „Přesně tady jsem spadla“)

Nehoda, která změnila život

V noci z 25. na 26. července 2012 se paní Zdena Novotná vydala na večerní procházku lesem u Řídelova na Jihlavsku. V šeru klopýtla a zaklínila se pod kořen smrku, kde strávila následujících 11 hodin. Kvůli posttraumatické stresové poruše z předchozí autonehody nemohla volat o pomoc, a tak jedinou možností bylo bouchat do kořene – marně. Její přátelé, kteří ji hledali, ji minuli o pouhých několik metrů.

„Promítali se mi hlavou vojáci z první světové války, byli v zákopech, byli mokří, museli vydržet,“ popsala později svůj zážitek v reportáži TV Nova. Tato dramatizace spolu s detaily jako „teplá moč, která mě zahřívala“ vytvořila dokonalý kontrast mezi banální nehodou a epickým vyprávěním. 

Turistická atrakce a kolektivní paměť

Místo incidentu u Řídelova se stalo neoficiální poutní destinací. Návštěvníci fotí „legendární kořen“, a někteří se dokonce pokoušejí replikovat paní Zdenu. Lokální podnikatelé reagovali otevřením „Restaurace Kotva – U báby pod kořenem“ v Praze, čímž uzavřeli kruh mezi tragicko-komickou událostí a komerčním využitím.

Návštěvníci fotí „legendární kořen“ a někteří se dokonce pokoušejí replikovat paní Zdenin
Návštěvníci fotí „legendární kořen“, a někteří se dokonce pokoušejí replikovat paní Zdenu | Zdroj: bozhdb/ Depositphotos

Sociologický fenomén: Proč nás příběh stále baví?

Psychologové vysvětlují popularity podobných virálů několika faktory:

  • „Schadenfreude“ – radost z cizího neštěstí, která je zde neškodná
  • Identifikace – každý zažil trapnou situaci, ale málokdo tak extrémní
  • Katarze – smích jako prostředek zvládání vlastních traumat

„Když vidíme, že i v tak absurdní situaci lze přežít, dává nám to naději pro naše vlastní drobné životní faily,“ vysvětluje socioložka Jana Kovářová v analýze pro Wave.rozhlas.cz

Reportáž, která překonala očekávání

David Pik, reportér TV Nova, dostal tip od skupinky přátel paní Zdeny, kteří příhodu nahlásili v opilosti. „Mysleli si, že jim nikdo neuvěří, ale my jsme přijeli,“ vzpomíná Pik. Výsledná reportáž kombinovala bulvární tón s dokumentární rekonstrukcí: paní Zdena se před kamerou znovu zaklínila pod kořen, aby divákům názorně předvedla svůj zážitek

„Přísahám, že se do toho kmenu znovu zaklínila a já jsem ji vytahoval. Ona by se z něho zase sama nedostala,“ popsal Pik vznik kontroverzního materiálu, který se stal učebnicovým příkladem bulvárního žurnalismu.

Memetická exploze

Internetová komunita rychle transformovala reportáž do různých forem:

  • Hudební remixy – například Bába pod Kořenem (AI Opera) na YouTube
  • Merchandise – trička s nápisy „Kořenový vězeň“ nebo „Restaurace U báby pod kořenem“
  • Kulturní reference – zápasník MMA Viktor Pešta pojmenoval jednu techniku „bába pod kořenem“

„Tyto fail videa jsou směsicí nešikovnosti, překvapení a čisté radosti,“ komentoval fenomén kanál America's Funniest Home Videos, ačkoli česká verze měla specificky lokální charakter.

Technologický aspekt: Role nových médií

Zatímco původní vlna popularity přišla přes YouTube, platforma TikTok vdechla příběhu nový život. Krátké klipy s hashtagem #bábapodkořenem mají přes 500 000 zhlédnutí, přičemž mladší generace objevují příběh znovu v kontextu absurdního humoru.

Reklama
Zdroje článku:

Možná jste zmeškali

Saitafernova tiára: Poklad nevyčíslitelné hodnoty byl ve skutečnosti rafinovaný padělek

Saitafernova tiára: Poklad nevyčíslitelné hodnoty byl ve skutečnosti…

V roce 1896 vydalo pařížské muzeum Louvre prohlášení, které otřáslo světem archeologie. Podařilo se mu do sbírky získat legendární diadém krále Saitaferna. Byl šperk pravý, nebo se nejznámější muzeum nechalo napálit?

Pohanské labyrinty pravěku a starověku: Spletité magické stavby by dnes mohly nést titul „div světa“

Pohanské labyrinty pravěku a starověku: Spletité magické stavby by…

Labyrinty jsou magické, dobíjejí lidem energii a jsou téměř tak staré jako lidstvo samo. Labyrinty stavěli již třeba Keltové, ve starověku je ale znali třeba i obyvatelé daleké Indie. V pohanských dobách měly na lidi v mnohém podobný vliv jako později vznikající náboženství.

Ztracená nekropole pod pařížským nádražím čekala na své objevení 2000 let

Ztracená nekropole pod pařížským nádražím čekala na své objevení 2000…

Téměř cirkusový kousek se nedávno podařil archeologům v samém centru Paříže. V roce 2014 byly pod místním vlakovým nádražím odhaleny starobylé hroby, které byly součástí 2000 let staré nekropole.

Podle Dalimila přišli Slované ze Srbska, vědci si už ale tak jistí nejsou

Podle Dalimila přišli Slované ze Srbska, vědci si už ale tak jistí…

Do Evropy přišli ze všech etnik nejpozději a dnes jsou tím nejpočetnějším z nich. Přesto je těžké vystopovat jejich pravý původ a soudobí spisovatelé se neshodnou ani na základních informacích o jejich způsobu života. Odkud vlastně pocházely kmeny, které považujeme za své praotce?

Zločinecké dětství obávaného šéfa šéfů Al Caponeho. Už od malička to byl nebezpečný výrostek

Zločinecké dětství obávaného šéfa šéfů Al Caponeho. Už od malička to…

Al Capone je nejčastěji skloňován v souvislosti s Chicagem, přesto však dětství strávil v Brooklynu. Jaké byly jeho počátky a kterými skutky si vydláždil cestu k americké mafii?

Archeologové před více než třiceti lety našli zřejmě nejstarší žvýkačku v celé historii lidstva. Z uchycené DNA se dá vyčíst ledacos

Archeologové před více než třiceti lety našli zřejmě nejstarší…

Dosud nejstarší objevená žvýkačka byla nalezena ve Švédsku. Vyráběla se nahřátím březové kůry. Vznikla dehtovitá černá pryskyřice, která se dala žvýkat. Předpokládá se, že byla žvýkána z různých důvodů. Nejstarší objevený exemplář je starý skoro 10 000 let.

Kvíz o lidském těle: Tohle si každý myslí, že ví. Ale 10 otázek vás rychle vyvede z omylu

Kvíz o lidském těle: Tohle si každý myslí, že ví. Ale 10 otázek vás…

Zaměříte-li se na poznatky o lidském těle, stanete se své tělesné schránce mnohem více prospěšnými. Vždyť o to, čemu rozumíme, dokážeme lépe pečovat a také to využívat ke svému prospěchu.

První osadníci Divokého Západu byli černošští otroci či jejich potomci. Podívejme se na příběhy nejznámějších z nich

První osadníci Divokého Západu byli černošští otroci či jejich…

Kdybyste byli otrokem, co byste dělali, kdyby se vám podařilo utéci či otroctví padlo, nebo jak byste žili život jako jedno z jejich dětí? Následující muži se rozhodli nelitovat se a udělat něco, díky čemuž jejich jméno bude znát celý svět. Podívejme se na jejich příběhy.

Salát z vepřového koláče, mekáč či luxusní filety: Co se jí za mřížemi? Podivná jídla podávaná vězňům po celém světě

Salát z vepřového koláče, mekáč či luxusní filety: Co se jí za…

Vězeňská strava nemá zrovna nejlepší pověst. Věznice po celém světě jsou proslulé tím, že se v nich podávají jídla, která jsou sotva poživatelná. Ve skutečnosti je považováno za velkou urážku, když někdo někomu řekne, že jeho jídlo chutná jako vězeňská strava.

Vltava, Morava, Otava, Sázava: Proč mnohé naše řeky končí na –ava?

Vltava, Morava, Otava, Sázava: Proč mnohé naše řeky končí na –ava?

Když začali na naše území pronikat předkové našich předků, pozdějších Čechů, přejali jména tří největších řek i několika přítoků. Původ pojmenování vodních toků není vždy jasný, jistě však můžeme říci, že cizího původu je jen malý zlomek našich vodních jmen. Naprostá většina je slovanská.

Doporučené články

20. června 1975 měl v kinech premiéru obzvlášť děsivý film Stevena Spielberga

20. června 1975 měl v kinech premiéru obzvlášť děsivý film Stevena Spielberga

Shakespearovské slavnosti letos slibují hlavně humor. Víme, kde všude se bude hrát

Shakespearovské slavnosti letos slibují hlavně humor. Víme, kde všude se bude hrát

Kvíz: Vlastimil Brodský - Ikona českého filmu

Kvíz: Vlastimil Brodský - Ikona českého filmu

Ulice: Výbuch vášně před Coolnou, tohle setkání přinese nečekaný zvrat

Ulice: Výbuch vášně před Coolnou, tohle setkání přinese nečekaný zvrat

Nedělní komiksový večer bude překvapivě svěží pro všechny generace. Mrkněte na tenhle klenot

Nedělní komiksový večer bude překvapivě svěží pro všechny generace. Mrkněte na tenhle klenot

Reklama