Inteligence zvířat: Příběhy o chytrosti a vynalézavosti živočišné říše
Foto: antrey / Depositphotos
4 min
My lidé máme tendenci být tak trochu samolibí. Jak se ale v poslední době stále častěji ukazuje, zvířata nás v mnoha aspektech dohánějí, a jak se ukazuje, jsou tak například mnohem inteligentnější, než jsme si dosud mysleli. Zde jsou příběhy těch nejchytřejších z nich.
Reklama
Papoušek šedý
Tito ptáci jsou známí svou schopností opakovat slova a fráze, které slyší pouze jednou nebo dvakrát. Jejich skutečná inteligence však sahá mnohem dál než k pouhému imitování. V nedávné studii z roku 2019 byl papouškům šedým předložen jednoduchý test. Ptáci si měli vybrat ze dvou kelímků: v jednom byl ukrytý pamlsek, druhý byl prázdný. Když papouškovi ukázali, který kelímek je prázdný, správně usoudil, že odměna musí být pod víčkem druhého hrnku. Vědci pak postupně do studie zapojili i více kelímků, papoušci šedí si však poradili s tímto komplexním problémem. Výzkum pak prokázal, že ptáci v tomto směru svou inteligencí předčili většinu pětiletých dětí.
Včela medonosná
Včely jsou důležitým pohonem celé řady ekosystémů naší planety. Nejsou však jen bezhlavě pracovité, ale jsou také velmi chytré. Podle nejnovějších vědeckých poznatků jsou včely schopné vnímat emoce, a dokonce disponují i určitou mírou představivosti. Svou inteligenci pak projevují i v rámci učení. Některé nadanější včely jsou schopny své úkoly pochopit rychleji než jiné, v rámci jednoho včelstva však pomáhají pomalejším jedincům v učení. Kromě toho prý dokáží také poznat tvary předmětu po hmatu a vykazují také určité vzorce chování v závislosti na negativních či pozitivních vjemech, čímž projevují své emoce.
Vrána černá
Ačkoliv jsou vrány odpradávna spojovány se smrtí a se znamením smůly, ve skutečnosti jsou jedny z nejchytřejších tvorů na obloze. Jsou schopny si na celé roky zapamatovat lidskou tvář, a dokonce dokáží učit své potomky to, před kým se mít na pozoru. Dorozumívají se také regionálními dialekty a byly pozorovány při používání nástrojů. Možná nejvýznamnějším objevem však bylo nedávné pozorování jevu, kdy dvě vrány nabyly stejný subjektivní zážitek při sledování stejné události. Tato vlastnost totiž byla až donedávna nesprávně považována za ryze lidskou.
Slon africký
Fráze „sloní paměť“ se ve společnosti nepoužívá jen tak nadarmo. Právě paměť je totiž velkou výsadou těchto majestátních suchozemských obrů a její schopnosti byly v minulosti potvrzeny celou řadou vědeckých výzkumů. Na konci 90. let tak byl například proveden experiment se dvěma sloními kamarádkami, Shirley a Jenny. Zvířata jen stěží ovládala svou euforii, když došlo na jejich shledání. Vědci následně pátrali po původu této radosti, přičemž zjistili, že se slonice setkaly o celých 23 let dříve v jednom cirkusu. Bylo jistě krásné mít možnost sledovat tyto ryzí zvířecí emoce na vlastní oči. Kromě své paměti pak slon africký disponuje také schopností řešit i poměrně sofistikované problémy, zejména je-li motivován například ziskem chutné potravy.
Chobotnice
Inteligence chobotnic je tak působivá, že není soustředěna jen na jednom místě, ale v celém jejich těle. Stejně jako my mají chobotnice mozek, který funguje jako ústředí nervové soustavy. Chobotnice však mají také sérii mini mozků umístěných v každém ze svých chapadel – celkem tedy mají devět mozků. Díky tomu dokáží se svými končetinami pohybovat nezávisle na těch ostatních. Vědci pak zjistili, že chobotnice jsou schopné řešit logické hádanky či hledat východiska z obtížných situací. Dokonce byly pozorovány i při používání nástrojů, když v roce 2009 biologové odhalili ve vodách Indonésie druh chobotnic, který si ukládal otevřené skořápky kokosových ořechů pro pozdější použití jako jakousi formu brnění.
Zvířecí psychologové a vědci dosáhli v posledních letech velkých pokroků, které nám pomáhají lépe porozumět mysli všech druhů zvířat. Hlavním poznatkem je, že tvorové, s nimiž sdílíme planetu, jsou mnohem inteligentnější, emotivnější a uvědomělejší, než jsme si dosud vůbec dokázali představit.
