První golfový klub byl založen rok poté, co se ve Skotsku začaly pěstovat brambory. Král hru zakázal
Golf znají lidé už drahnou řádku let. Hru na tento způsob provozovali již staří Římané. Zahnutou...
Eunuchové v minulosti tvořili poměrně důležitou část nejedné společnosti. Samotný proces kastrace však byl napříč kulturami poměrně specifický. Nejinak tomu bylo i v Byzantské říši.
Björn Železný Bok, krutý válečník, dobyvatel a král, je jednou z nejvýznamnějších postav vikingského věku. Zároveň je také předmětem řady legend, mezi kterými je mnohdy náročné najít skutečné historické reálie.
Infekce probíhaly v dětských ústavech nepoměrně drastičtěji než v blízkém okolí; ústavní děti proti nim byly méně odolné. Odkud se braly tyto nedostatky a slabosti ubohých opuštěných děti?
Jméno města Pompeje se nejčastěji skloňuje v souvislosti s výbuchem Vesuvu. I po staletích od katastrofy však toto místo odhaluje svá tajemství. Některá z nich mají navíc lechtivý podtext…
Obdivuhodný mramorový chrám s desítkami sloupů se rozprostíral na posvátné planině v okolí Efesu. Dnes z něj zbyly jen trosky. Co bylo příčinou zkázy tak nádherné stavby, kterou navštěvovali i antičtí králové?
„Wanata měl na sobě tradiční oděv indiánského náčelníka. Dosud jsme nespatřili důstojnějšího muže v tak pěkném oblečení. Jeho nejskvělejší část oděvu byl skvostný bizoní plášť bílé barvy (…)“
„Dejte mi zimu a psy – a zbytek si můžete nechat!“ prohlásil známý polární badatel Knud Rasmussen, který po celý život používal psí spřežení na svých slavných expedičních výpravách v Grónsku, Kanadě a na Aljašce.
Porfyrie, přezdívaná „upíří nemoc“, se svými příznaky velmi podobá vlastnostem, které jsou přisuzovány mytologickým upírům. Někteří historici také spekulují, že mohla být příčinou šílenství některých historických postav.
Kuriozní příběh obra Josefa Drásala je plný bizarností, avšak také nahlédnutím do duše člověka, který celý svůj život zasvětil touze najít v něm štěstí a lásku nejen ke svému okolí, ale hlavně k sobě samému.
Na tento kout jihovýchodní Evropy a chorvatskou půdu si kdysi činilo nárok mnoho říší - starořečtí kolonisté, římské legie, byzantští císaři, benátští obchodníci i habsburští správci. Slovanští Chorvati poprvé přišli do dnešního Chorvatska mezi 6. a 7. stoletím našeho letopočtu. V té době patřilo Chorvatsko k Římské říši jako provincie Illyricum (později Panonie a Dalmácie).