Eklektický minimalismus: Tajemství, jak kombinovat starožitnosti s modernou a být IN
V historii se styl bydlení a zařizování obydlí měnil pozvolna a byl pro jednotlivé epochy obvykle...
Tento mytický tvor byl považován za nemrtvého a byl spojován s hrobkami a mrtvými. Draugr byl obecně popisován jako zploštělý, temný a hnusný, s vysokou sílou a mnoha nadpřirozenými schopnostmi.
Moderní Američané mají za co děkovat, zvláště pokud jde o jídlo. Když před 400 lety dorazili na „nový“ kontinent první osadníci z Evropy, neměli obchody s potravinami, aby mohli vařit vydatná jídla. Místo toho se ocitli v drsném a neznámém prostředí, kde úkol přežít byl doslova bojem o život.
Ač to zní překvapivě, i ve středověku tu a tam docházelo k rozvodům. Tento proces byl zpravidla poměrně zdlouhavý a vyžadoval celou řadu příprav. Navíc je spojen s řadou kuriozit, které v kontextu moderní společnosti působí spíše humorně.
Kadidlové hodiny, známé také jako kadidelnice, se ve starověké Číně používaly k měření času. Tyto hodiny se používaly od dynastie Chan (202 př. n. l. – 220 n. l.) do dynastie Čching (1644–1912) a vyráběly se v různých tvarech a velikostech. V tomto článku se budeme zabývat historií, technologií a kulturním významem staročínských kadidlových hodin.
V roce 1912 vystoupil amatérský paleontolog Charles Dawson s tvrzením, že ve štěrkové jámě na okraji obce Piltdown u Brightonu v jižní Anglii (hrabství Sussex) objevil část týlní kosti, čelistní kost a dvě stoličky.
Byl malý a údajně ani ne moc hezký. Vynikal však fyzickou silou a odhodláním a jako chlapec získal vynikající vzdělání. Nakonec se Matyáši Korvínovi podařilo stát se v roce 1458 uherským a později českým králem.
Knihovny slouží jako centrum informací už celá tisíciletí a přežívají i v moderní době. Jednou z nejznámějších knihoven historie zůstává Hadriánova knihovna představující dominantu starověkých Athén.
Příběh krále Agamemnóna se nepsal pouze na bitevním poli. Ve svém životě musel tento řecký král čelit nejednomu těžkému rozhodnutí, přičemž za následky často platili jeho nejbližší.
„Malý krok pro člověka, velký skok pro lidstvo,“ pronesl Neil Armstrong v roce 1969, když jako první stanul na Měsíci. Je ale spousta dalších zajímavých informací, které o něm řada lidí netuší.
Vesmír je místem plným neprobádaných míst a záhad. I tak už se v něm od roku 2000 nepřetržitě pohybuje posádka snažící se zjistit co nejvíce informací o tomto nekonečném prostoru.