Eklektický minimalismus: Tajemství, jak kombinovat starožitnosti s modernou a být IN
Foto: photographee.eu / Depositphotos
4 min
V historii se styl bydlení a zařizování obydlí měnil pozvolna a byl pro jednotlivé epochy obvykle charakteristický. Znakem 20. století bylo naopak právě to, že vedle sebe existovalo několik stylů, z nichž jsme jednotlivé kusy nábytku mohli libovolně volit a kombinovat. Jak to máme s nábytkem na počátku 21. století?
Reklama
V současnosti je zařizování interiérů starožitným nábytkem výrazným trendem, který se však často neprojevuje tak, že by lidé vybavovali celé domácnosti pouze starožitnostmi. Převládá spíše kombinace moderního zařízení s jedním či několika výraznými starožitnými kusy, které slouží jako dominantní akcent a dodávají prostoru osobitost a hloubku.
Podle autorky knihy Domov a bydlení Anikó Preisichové ke starým předmětům tíhne většina z nás. Staré kousky se k nám obvykle dostávají s dědictvím po předcích. Ale mnozí kupují starožitný nábytek ve starožitnictví nebo i jinde. „Je to projev našeho lpění na minulosti a tradicích, ale často nás pobízí i poplatnost módě nebo úcta k hodnotám,“ uvádí autorka. „Někdo dává mezi současné kusy nábytku pouze jeden nebo dva starožitné kusy, starou židli, skříň nebo komodu, jiní zařizují tzv. slohovým nábytkem celý pokoj nebo dokonce celý byt.“
Eklektický minimalismus
Zařízování občanských domů podobající se vzdáleně současnosti se začalo objevovat v první polovině 19. století v období biedermeieru. Od poloviny 20. století se stalo obecným jevem napodobování všech historických slohů; tyto snahy nazýváme historismem nebo eklekticismem.
Kolem roku 1900 se objevuje sloh secesní (německy Jugendstil a francouzsky L'Art Nouveau), usilující o aplikaci vlastních dekorativních prvků. V první polovině minulého století secese razila cestu moderním stylům, jejichž společným principem bylo, že tvar musí vycházet z požadavků použitelnosti a konstrukční účelnosti a že krásu vytvářejí nikoliv dekorace, nýbrž harmonie proporcí, materiály odpovídající svému účelu a použité konstrukci, popisuje Anikó Preisichová.
Současná kombinace moderního nábytku s jedním či několika starožitnými kusy se označuje jako „eklektický minimalismus“. Je velmi populární například v západní Evropě a USA. Klíčem je vyváženost a sjednocení prvků pomocí barev, materiálů nebo tvarů.
Letos nejvíce frčí
V roce 2025 jsou v kurzu zejména Art Deco, Art Nouveau, Gustavian a folk art. Tyto styly se uplatňují jak v podobě nábytku, tak dekorací a textilií. Specifickým českým fenoménem je zájem o nábytek z období první republiky a poválečného Československa (funkcionalismus, Bauhaus), který se dobře kombinuje s moderním interiérem a je ceněn jako dobrá investice.
Antik jako investice
Originální kusy, zejména z období funkcionalismu a Bauhausu, jsou vnímány jako investiční příležitost. Jejich hodnota často roste. Lidé oceňují ruční práci, autenticitu a historii, kterou starožitnosti přinášejí. Často se využívají i antické textilie jako dekorace na stěny nebo přehozy.
Jako starý
Starožitný nábytek z jednotlivých slohů však bývá převážně jen imitací, protože originály jsou dnes již velmi vzácné. Výroba napodobenin neboli replik starožitného nábytku byla módou již v minulém století.
Vedle originálních starožitností je v Česku silná poptávka i po replikách historického nábytku, zejména ve stylu Ludvíka XVI. nebo první republiky. Tyto repliky si pořizují především movitější zákazníci, často pro celé vily, přičemž cena není překážkou.
Kupujeme-li si domů starožitný nábytek nebo jeho napodobeninu, musíme myslet na to, jak byl používán v době svého vzniku. Každý kus nábytku měl svoji funkci, ta se pak váže k způsobu života, nabádá autorka publikace.
