Gumové hračky byly za socialismu hitem. Dnes už byste je dítěti nedali
Foto: Pexels
4 min
Kdysi ležely téměř v každém československém dětském pokoji. Vydávaly pískací zvuky a děti je tahaly úplně všude. Gumová zvířátka a hračky z měkčeného plastu patřila k běžnému dětství několika generací.
Reklama
Dnes by ale mnohé z těchto hraček už pravděpodobně neprošly ani základní bezpečnostní kontrolou. Materiály, ze kterých se vyráběly, obsahovaly látky, které jsou dnes v dětských výrobcích přísně omezené nebo úplně zakázané. Přesto mají obrovskou cenu. A sběratelé jsou za originální kusy schopni zaplatit tisíce korun.
Hračky, které znal každý
V 60. a 70. letech byly populární hlavně hračky z měkčeného PVC. Typické byly výrazné barvy, jednoduché tvary a charakteristický pískací zvuk. Děti je milovaly hlavně proto, že byly lehké, měkké a téměř nezničitelné.
Mnoho z nich navrhla slavná designérka Libuše Niklová, která se dnes považuje za jednu z nejvýznamnějších osobností československého průmyslového designu. Její nafukovací zvířata nebo gumové figurky dnes obdivují i zahraniční galerie.
Tehdy šlo o běžné hračky za pár korun. Nikdo neřešil chemické složení ani zdravotní rizika. Důležité bylo, že hračka vydržela a dítě zabavila.
Proč by dnes byly problém
Moderní bezpečnostní normy jsou ale úplně jinde než před padesáti lety. Měkčené PVC tehdy často obsahovalo vysoké množství ftalátů — chemických látek, které plast změkčují.
A právě ftaláty jsou dnes velmi kontroverzní. Některé typy jsou spojovány s hormonálními poruchami, problémy s plodností nebo zvýšeným zdravotním rizikem při dlouhodobém působení. Proto jsou v současnosti v dětských hračkách v Evropské unii přísně omezené.
Jinými slovy — to, co děti za socialismu běžně žvýkaly, mačkaly nebo tahaly po zemi, by dnes výrobce do obchodů dostával jen velmi těžko.
Mnozí lidé se dnes při pohledu na staré gumové hračky dokonce děsí typického chemického zápachu, který byl kdysi úplně normální.
Zakázané? Ne úplně. Ale dětem je dát nechcete
Je důležité dodat, že samotné staré hračky nejsou „ilegální“. Nikdo vám je doma nezakáže. Problém je spíš v tom, že dnešní bezpečnostní pravidla by podobné složení u nových dětských výrobků už neumožnila.
A právě tady vzniká zvláštní paradox. To, co by dnešní dítě nemělo ani olíznout, dnes dospělí sběratelé vystavují ve vitrínách jako designový poklad.
Retro za cenu zlata
Originální hračky od Libuše Niklové se v posledních letech staly doslova sběratelskou horečkou. Čím zachovalejší kus, tím vyšší cena. Nafukovací buvolové, gumoví lvi nebo slavné harmonikové kočky se běžně prodávají za tisíce korun. U vzácnějších originálů z 60. a 70. let se ceny mohou vyšplhat klidně mezi 10 až 30 tisíc korun.
A nejde jen o nostalgii. O tyto hračky mají zájem také milovníci designu, galerie nebo zahraniční sběratelé. Československý design hraček totiž získal v posledních letech obrovský respekt i mimo Česko.
Mnoho lidí přitom dodnes netuší, že stará zaprášená hračka ze sklepa může mít hodnotu malé dovolené.
Doba se změnila
Při pohledu zpět je fascinující, jak moc se změnil pohled na bezpečnost dětských výrobků. To, co bylo kdysi běžné, by dnes vyvolalo obrovskou debatu.
Pískací gumová zvířátka tak nejsou jen starou hračkou. Jsou připomínkou doby, kdy se věci vyráběly úplně jinak, lidé řešili jiné problémy a chemické složení dětských výrobků téměř nikoho nezajímalo.
A možná právě proto dnes působí tak fascinujícím dojmem. Jsou krásné, nostalgické, trochu absurdní… a zároveň lehce děsivé.
