Rohová sedačka byla stálicí socialistické kuchyně. Proč se jí lidé nechtějí zbavit?
Stála namačkaná v rohu kuchyně, pod sedáky schovávala igelitky a ubrusy a vešlo se na ni půl příbuzenstva. Rohová kuchyňská sedačka byla v osmdesátých letech téměř povinnou výbavou českých bytů. A upřímně. v mnoha domácnostech je dodnes.
Zatímco jedni na rohovou sedačku vzpomínají s nostalgií, druzí ji dnes považují za symbol starých panelákových interiérů, které už dávno měly zmizet.
Každý si ji v paměti vybaví. Koženkový potah v jedovaté zelené nebo červené barvě nebyl zrovna výdobytkem vkusu. Přesto jsme na ni byli zvyklí a spojujeme ji se vzpomínkami z dětství. Nedělní obědy, chleba s máslem a čajem, dlouhé sezení v kuchyni do večera. Jenže právě tento ikonický kus nábytku se v posledních letech dostal pod drobnohled moderních designérů – a verdikt není příliš lichotivý.
Proč ji měl doma skoro každý
Důvod byl jednoduchý. Byla praktická. Panelákové kuchyně byly stísněné a rohová sedačka dokázala využít každý centimetr prostoru. Vešlo se na ni víc lidí než na obyčejné židle a pod sedáky býval úložný prostor na všechno možné — od zavařenin a ložního prádla až po stohy starých časopisů.
V době, kdy obchody velký výběr nábytku nenabízely, navíc působila skoro luxusně. Kdo měl čalouněný kuchyňský kout, ten měl pocit útulného domova. A právě proto přežila v tolika bytech až dodnes.
Estetický prohřešek
Moderní interiérové trendy dnes míří úplně jinam. Minimalismus, světlé prostory, lehký nábytek, přírodní materiály a jednoduché linie. Staré rohové sedačky z doby socialismu do toho příliš nezapadají.
Designéři často tvrdí, že kuchyně kvůli nim působí tmavě, přeplácaně a zastarale. Navíc staré čalounění po desítkách let drží pachy, mastnotu i prach mnohem víc než moderní materiály. Jenže zkuste někomu říct, aby vyhodil sedačku, na které seděla celá rodina čtyřicet let. Pro mnoho lidí totiž není jen kusem nábytku. Je to kus vzpomínek.
Kus nábytku, který přežil nemožné
Možná právě to je na nich nejzajímavější. Zatímco obývací stěny mizí a staré sektorové skříně končí ve sběrných dvorech, kuchyňské rohové sedačky se drží neuvěřitelně dlouho. Někdy jsou přečalouněné, jindy vržou při každém sednutí, ale pořád slouží.
A internet je dnes plný hádek, jestli jde o nostalgický retro poklad, nebo největší přežitek českých domácností.
Pravda je asi někde uprostřed. Protože málokterý kus nábytku dokáže v lidech vyvolat tolik nostalgických pocitů, a zároveň tolik chuti ho okamžitě vyhodit.