Jedno z dvojčat jedlo průmyslově zpracované potraviny, druhé BIO. Výsledek po 14 dnech překvapil i samotné odborníky
Aimee a Nancy Kingstonovy jsou identická dvojčata. Čtrnáct dní jedla každá z nich úplně stejné množství kalorií, cukru i tuků. Přesto jedna přibrala kilo a trpěla bolestmi hlavy, zatímco druhá hubla. Co za tím stálo?
Když se tělo chová jinak, přestože jíte stejně
Představte si, že byste měli geneticky totožného dvojníka. Stejné geny, podobná výchova, téměř identické tělo. A oba byste po dva týdny jedli naprosto stejný počet kalorií, identické množství cukrů, tuků i vlákniny. Logicky byste čekali stejný výsledek, že? Přesně tohle si myslely i čtyřiadvacetileté sestry Aimee a Nancy Kingstonovy, když se rozhodly stát součástí neobvyklého experimentu pro BBC Panorama.
Výzkum probíhal pod dohledem odborníků z prestižní londýnské King’s College a obě sestry byly zapojeny do rozsáhlého britského výzkumného projektu TwinsUK, který dlouhodobě sleduje identická dvojčata. Pravidla byla jasná: Aimee bude po dobu čtrnácti dnů konzumovat výhradně průmyslově zpracované potraviny, zatímco Nancy dostane na talíř jen čerstvé suroviny a jídla připravená doma, s minimálním zpracováním.
Nutriční hodnoty obou jídelníčků byly pečlivě sladěny tak, aby si odpovídaly v každém parametru. Jediný rozdíl? Stupeň zpracování potravin. Zatímco jedna sestra otevírala krabičky a sáčky, druhá krájela zeleninu a vařila si čerstvé pokrmy.
Únava, hlad a kilo navíc versus energie a hubnutí
Když po dvou týdnech přišly výsledky, dokonce i samotné vědce překvapilo, jak výrazný rozdíl může způsobit pouhý způsob přípravy jídla. Aimee, která se živila ultrazpracovanými potravinami, přibrala téměř kilogram. Její sestra Nancy naopak zhubla, přestože obě konzumovaly kaloriově identickou stravu.
Ale hmotnost nebyla jediným problémem. Aimee se už po prvním týdnu začala potýkat s bolestmi hlavy a neustálým pocitem hladu. Cítila se unavená a vyčerpaná. Nancy mezitím zažívala pravý opak – byla plná energie a cítila se po celou dobu experimentu sytá.
Laboratorní rozbory odhalily ještě znepokojivější fakta. U Aimee se zhoršily hodnoty krevního cukru a výrazně vzrostlo množství tuků v krvi. Nancy tyto změny nezažila – její tělesná hmotnost, hladina cholesterolu i glukózy se vyvíjely přesně opačným směrem.
Je trochu děsivé vidět takové výsledky už po pouhých dvou týdnech,
přiznala Aimee po prezentaci zjištění.
Co dělá z jídla ultraprůmyslový produkt?
Průmyslově zpracované potraviny obsahují celou řadu látek, které v domácí kuchyni prakticky nepoužíváme. Emulgátory, umělá aromata, syntetická barviva, náhradní sladidla, modifikované škroby a konzervační přísady – to vše slouží k tomu, aby výrobek vypadal atraktivně, chutnal intenzivně a vydržel dlouho ve skladě.
Do této kategorie patří některé druhy průmyslově vyráběného pečiva, slazené cereálie k snídani, hotová jídla v krabičkách, párky, chipsy, instantní polévky, sladkosti, perlivé nápoje nebo ochucené mléčné výrobky. Pozor ale – ne každé balené jídlo je automaticky nezdravé. Záleží na stupni zpracování, složení a množství, které sníte.
Problém nastává tehdy, když si myslíte, že kupujete něco zdravého. Výrobky s nápisy „bohaté na vlákninu“, „bez cukru“ nebo „s nízkým obsahem tuku“ totiž často obsahují desítky dalších přísad, které vylepšují chuť, barvu, trvanlivost a texturu. A právě ty mohou mít na vaše tělo překvapivý dopad.
Profesor epidemiologie Tim Spector, který experiment vedl, vysvětlil klíčovou věc: průmyslové zpracování mění strukturu potravy, způsob jejího trávení i rychlost konzumace. Některé ultrazpracované potraviny způsobují prudký vzestup a následný rychlý pokles hladiny cukru v krvi, což vede k tomu, že člověk brzy znovu pociťuje hlad. Přesně to zažívala Aimee – jedla, ale brzy nato měla znovu chuť k jídlu.
Kalorie nejsou jen číslo na obalu
Experiment sester Kingstonových nabourává zažitou představu, že na hubnutí či přibírání záleží jen na množství kalorií. Obě dostávaly stejný energetický příjem, přesto jejich těla reagovala diametrálně odlišně. Ukazuje se, že forma, v jaké potraviny konzumujeme, hraje mnohem větší roli, než jsme si dosud mysleli.
Rozsáhlá studie publikovaná v prestižním časopise The BMJ potvrdila souvislost mezi vyšším příjmem ultrazpracovaných potravin a řadou nepříznivých zdravotních následků. Autoři však zdůrazňují, že kvalita důkazů se liší a že samotná souvislost ještě nedokazuje přímou příčinnou vazbu na každé onemocnění.
Srovnání Aimee a Nancy trvalo pouze čtrnáct dní a týkalo se jen jedné dvojice, takže nelze automaticky předpokládat, že každý člověk zažije úplně stejné změny. Výhodou takového experimentu je, že identická dvojčata sdílejí téměř identický genetický materiál, což eliminuje vliv dědičnosti. Pro spolehlivější závěry jsou však zapotřebí rozsáhlejší a dlouhodobější kontrolované studie.
Výsledky ale jasně ukazují: i když sníte na papíře stejné množství kalorií, tuků, cukrů a vlákniny, domácí jídlo a jeho průmyslově vyráběný ekvivalent nemusí mít na vaše tělo stejný účinek. Možná je čas přestat počítat jen kalorie a začít se ptát, co vlastně jíme a jak to vzniklo.