Na jaké hračky se mohly těšit o Vánocích děti za socialismu

Na jaké hračky se mohly těšit o Vánocích děti za socialismu

Foto: RomanNerud / Depositphotos

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Už samotný nákup hraček býval celkem problematickou záležitostí na rozdíl od dnešní doby. Přesto se nakonec podařilo všem zajistit pro děti takové dárečky, které na jejich tvářích vykouzlily šťastné úsměvy.

Neexistovaly žádné internetové obchody, kde by se dalo neomezeně vybírat z pohodlí domova, přečíst si popis a recenze výrobku a nechat si objednávku doručit domů nebo na výdejové místo. K nákupu jste museli nutně navštívit kamenný obchod. Neexistovaly  hypermarkety, kde by byly hračky běžným sortimentem, cesty tudíž směřovaly přímo do hračkářství. Pokud jsme už vážili cestu do hračkářství, třeba autobusem do okresního města, mohlo přijít zklamání v omezeném výběru.

Hračky pro kluky

Nejoblíbenějšími byly mechanické a funkční hračky. Vyhledávanou byla třeba stavebnice Merkur, která se bez větších úprav vyrábí a prodává dodnes. Častým klukovským snem bylo autíčko na ovládání a angličák. Autíčka na dálková ovládání byla tehdy pevně spjata kabelem s ovládačem. Kdo dokázal sehnat v Tuzexu angličáka, zajistil obdarovanému obdiv všech kluků ze třídy. Mít angličáka prostě bylo něco. Klukovské pokojíky plnily různá plechová a plastová autíčka, traktory a sanitky. Časté byly také vláčky s kolejišti, kterých se ale rádi ujímali tatínkové a s radostí si i oni pohráli. Nesmrtelnou je oranžová nákladní Tatra, která vozí na své korbě děti dnes stejně jako v 70. letech.

Hračky pro holky

Každá holčička mívala několik panenek. K oblíbeným patřila panenka čůrací, někdy byl k sehnání i čůrací chlapeček. Na panenky se oblečky nedaly snadno dokoupit, šatičky, kabátky a čepičky tak pletly a šily šikovné maminky a babičky. Holčičky byly nadšené, když dostaly pro panenky kočárek Liberta a mohly je vozit. Toužily po nádobíčku, kuchyňce, pračce s kulatým okénkem nebo po váze, u které se pohybovala ručička. Častým snem byla také panenka chodička. Malé gumové nebo plastové panenky měly ručičky a nožičky pohyblivé, uměly sedět a potřebovaly své pokojíčky, ty byly ovšem dost drahé, takže se výroby často ujali šikovní rodiče, kteří dokázali zhotovit křesílka, stolečky a skříňky.

Univerzální hračky

Plyšové hračky dokázaly někdy vydávat zvuky, kroutit nebo kývat hlavou. Konkurencí se jim stal japonský mončičák, který děti uchvátil. Z hliněných zvířátek si kluci i holky budovali celé sbírky a stavěli jim v pokojíčcích zvěřince. Plechové hračky na klíček zabavily především menší děti. Kaleidoskop nebo meteoskop s kotoučky obrázků se nacházely téměř v každém dětském pokojíčku. K oblíbeným hračkám a vhodným drobným dárkům patřili igráčci se svými doplňky. Český tvůrce jim vdechl život v mnoha podobách od zedníka, kominíka, horníka po zdravotní sestru a prosadili se i na západě.

Plastové a gumové hračky

Královnou těchto hraček se stala designérka Libuše Niklová. Vytvořila přes 230 originálních hraček. Geniální kočička a další zvířátka s harmonikovým tělíčkem, které po stisku pískalo, nafukovací hračky různých tvarů a velikostí, které nebyly určené zdaleka jen do vody, nebo gumové pískací hračky pro nejmenší.

Hračky bývaly většinou tuzemské výroby, některé se dovážely z NDR. Plyšové hračky a mrkací panenky vyrábělo české Hamiro. V Tuzexu se daly sehnat hračky západní, tehdejším režimem považované za nevýchovné. Některé z našich hraček se dostaly sice na prezentační výstavu, do výroby ovšem přešly ve velice omezeném množství, nebo vůbec. Pokud dorazily do obchodu, byly ihned rozprodané.

Reklama
Reklama