Proč se říká „leží jako Lazar“. Většina z nás se mýlí. Má to úplně jinou souvislost

Frazémy jsou významným prvkem každého jazyka. Jejich znalost usnadňuje pochopení kontextu a skrytých významů v rozhovorech nebo textech. Zcela jistě také zlepšují schopnost vyjadřování. Je to ustálené slovní spojení s vlastním významem. Význam frazému nemusí být možné odvodit z běžných významů jednotlivých slov (např. ztratit hlavu), takový frazém se označuje také jako idiom. Příklady frazémů jsou rčení (házet perly sviním), přísloví (Dvakrát měř, jednou řež.), pranostiky (Únor bílý, pole sílí.), přirovnání (mazaný jako liška).

Tyto významné jazykové prvky mají evidentně mezinárodní přesah. Jedná se např. o původně křesťanské frazémy:  „musíme začít od Adama"; „je to šalamounské řešení"; „to je babylon"; „je starý jako Metuzalém" či právě zmiňovaný „leží jako Lazar".

Není Lazar jako Lazar č. 1

Většina těch, kdo nahlédli do Bible, si pomyslí na Lazara - je to zkratka jména Eleázar (Elʿazar, „Bůh pomohl“), o němž se píše, že pocházel z Bethany. Bethany Beyond je místo, kde byl údajně pokřtěn Ježíš Kristus a kde vzniklo křesťanství. Nachází se u řeky Jordán na hranicích s Izraelem. 
Eleázar byl nemocen a sestry Marie a Marta (podle níž se říká pilným hospodyňkám, že jsou pečlivé Marty) poslaly pro Ježíše, aby ho uzdravil. Lazar však zemřel a teprve po čtyřech dnech se Ježíš dostal do Bethany. Pak prý přišel k jeho hrobu, poručil zdvihnout náhrobní desku a zvolal: „Lazare, pojd' ven!" Bible kralická pokračuje: „I vyšel, kterýž byl umřel, maje svázané ruce i nohy rouchami a tvář jeho šatem byla obvinuta. I řekl jim Ježíš: Rozvěžtež jej a nechte, ať odejde." 

To je tedy ten první Lazar, kterému Karel Čapek věnoval jeden ze svých krásných Apokryfů, uvádí ve své knize Co to je, když se řekne... autorka Olga Spálová.

Lazar č. 2 je ten přirovnávaný

Ale ten, kterého se týká naše rčení a který je méně znám, byl vředovitý žebrák, ležící u vrat boháčova domu a prosící marně o drobty, padající se stolu. Když umřel, odnesli ho andělé do lůna Abrahámova, zatímco boháč se ocitl v pekle a byl vydán všem mukám. Když si toužil osvěžit jazyk alespoň kapkou vody z prstu Lazarova, řekl mu Abrahám: „Synu, rozpomeň se, žes ty již vzal dobré věci své v životě svém a Lazar též zlé. Nyní pak tento se již těší, ale ty se mučíš."

Podobenství o Lazarovi a boháči

Ze 16. kapitoly Lukášova evangelia – na téma „pozemský život není všechno”:

Evangelista svatý Lukáš, původním povoláním lékař, stále znovu ve svém evangeliu (třetí kniha Nového zákona) zdůrazňuje, že pozemský život není všechno a že pozemské poměry nejsou jednoduše potvrzeny před Bohem na onom světě, popisuje Petr Mareček na webu České katolické biblické dílo. Maria říká ve svém chvalozpěvu: „hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté propustil s prázdnou”. Ježíš zvěstuje na začátku své první velké řeči: „Blahoslavení, vy chudí, neboť vám patří nebeské království. Avšak běda, vám bohatí, neboť vám se již potěšení dostalo”. 

Ve vyprávění o bohatém muži a chudém Lazarovi Ježíš ukazuje, jak dochází k tomuto zvratu a jaké má důvody. Ježíš nejprve popisuje pozemský život obou postav – pak jejich osud po smrti. Nakonec se stává zřejmým, co bohatý ve svém životě zanedbal a jak na sebe přivolal strastiplný úděl. Ježíš chce tímto podobenstvím především napomenout a varovat „bratry” bohatého muže, aby svou pozornost neupjali pouze k požitku z bohatství, ale dotazovali se s vážností po Boží vůli. Toto vyprávění je rovněž útěchou pro chudé, kteří na této zemi zakoušejí strádání a kteří smí počítat s plností dober od Boha.

Stará ruská literatura zná i duchovní báseň o Lazarovi, v níž tento mrzák vystupuje jako bratr boháčův. Toto podobenství se často stavělo jako zrcadlo před tvář bohatých, aby je vedlo k dobročinnosti. 

Kdo jsou dnes lazaři?

A lazary se nazývají nemocní, hlavně mrzáci, od Lazara pochází i jméno vojenských nemocnic lazarety i jméno duchovního řádu s misionářským posláním, lazarité, zakončuje výklad Olga Spálová.