V sobotu bude celé Česko fascinovaně zírat na oblohu. V noci přijde úžasné nebeské divadlo
V sobotu večer se na obloze odehraje vzácné nebeské divadlo. Sklizňový úplněk se setká se Saturnem, přičemž jasné počasí slibuje skvělé podmínky pro pozorování.
Astronomický podzim přivítá Česko velkolepou show
Ve středu 23. září začal astronomický podzim a obloha si pro něj připravila skutečně velkolepé uvítání.
Hned v sobotu 26. září nastane sklizňový úplněk, který doplní zářící Saturn a vzdálený Neptun. Měsíc v Praze vyjde v 18:29 SELČ a přesně o 20 minut později dosáhne úplňku. Pokud budete sledovat východní horizont, uvidíte velkou nazlátlou až oranžovou kouli těsně nad obzorem. Neobvyklé zbarvení mu dodá zapadající Slunce, které zmizí teprve v 18:51.
Český hydrometeorologický ústav zatím pro nadcházející víkend hlásí jasno až polojasno. Sobotní večer tak vypadá jako ideální příležitost pro pozorování noční oblohy.
Saturn bude Měsíci dělat společnost na dosah ruky
Podle Astronomického ústavu AV ČR je Saturn na noční obloze viditelný prakticky celé září. Planeta se navíc nachází velmi blízko své opozice se Sluncem, která nastane 4. října 2026, což znamená, že je v těchto týdnech nejjasnější a nejlépe pozorovatelný z celého roku.
V sobotu večer se Měsíc k Saturnu z našeho pohledu velmi těsně přiblíží, takže budete přesně vědět, kde planetu hledat. Měsíc se během úplňku bude nacházet v souhvězdí Berana, zatímco Saturn a Neptun budou zářit v sousedním souhvězdí Ryb.
Pokud chcete pozorovat i Saturnovy slavné prstence nebo jeho tajemný měsíc Titan, budete potřebovat astronomický dalekohled nebo návštěvu hvězdárny. Tyto detaily pouhým okem bohužel neuvidíte.
Společnost bude Měsíci a Saturnu dělat rovněž Neptun, který je však od Země natolik vzdálený, že ho naše oči neuvidí ani jako svítící tečku. Zajímavostí je, že astronomický podzim začíná přesně v den 180. výročí objevení planety Neptun, která byla poprvé spatřena 23. září 1846.
Sklizňový úplněk – tradice z dávných časů
Úplňku, který přichází nejblíž podzimní rovnodennosti, se kdysi říkalo sklizňový. Jeho jas totiž po západu Slunce prodloužil denní světlo a lidé mohli ještě několik hodin pokračovat v práci na polích a dokončovat sklizeň. Dnes už nám Měsíc při práci nesvítí zdaleka tak často, ale při jeho záři si můžeme alespoň na chvíli představit dobu, kdy po setmění nebylo v krajině žádné jiné světlo než to, které přicházelo z oblohy.