Za socialismu nebyla velká nabídka zábavy jako dnes, ale lidé si dokázali najít způsoby, jak trávit volný čas
Foto: Rawpixel.com / Shutterstock
3 min
Lidé trávili čas spolu venku, hráli hry, chodili na procházky nebo si jen tak sedli a vyprávěli si příběhy. Méně byli zahlceni informacemi, žili přítomností, cítili se méně osamělí.
Reklama
Zábava
Když se řekne socialismus, většině lidí naskočí slova jako nedostatek, fronty nebo centrálně řízená ekonomika. Vzpomínky ale nejsou jen šedivé, s těmito časy se pojí jiná i kvalita života: vzájemná pomoc, šikovnost. Žít tehdy nebylo snadné.
Ale lidé byli praktičtí, uměli si poradit a zvládli fungovat i v omezených podmínkách. Dnešní mladí lidé si k tomu paradoxně znovu nacházejí cestu. V době, kdy je všechno dostupné a rychle se mění, se čím dál častěji obracejí ke kořenům, kdy se kabáty opravovaly, nic se nevyhazovalo a každý nápad měl cenu zlata.
Céčka a Igráček
Znáte Igráčky? Malé plastové postavičky které zobrazovaly různé profese a činnosti? Tyto hračky vznikly ještě za socialismu, přežily přechod k demokracii a dnes mají modernější podobu. Prvním vytvořeným modelem byl zedník, který vznikl v roce 1976 a měl i své nářadí. Spolu s Igráčky se tehdy těšily obrovské popularitě i další fenomény dětského světa jako Mončičáci nebo céčka.
Nezapomněli jsme ani na Rubikovu kostku nebo na legendární kovovou stavebnici Merkur. Ta byla natolik oblíbená, že se na ní stály dlouhé fronty. Merkur navíc získal věhlas i díky tomu, že z jejích součástek postavil vědec Otto Wichterle v roce 1961 první zařízení pro výrobu kontaktních čoček. Výroba této stavebnice probíhá v Polici nad Metují už od roku 1920 a dnes tam najdete i specializované muzeum značky Merkur.
Mladá generace
Za socialismu nebylo možné sednout k počítači, objednat oblečení online a mít ho za pár dnů doma. Co se nedalo koupit, to se lidé museli vyrobit doma sami. V domácnostech se běžně šilo, pletlo, háčkovalo nebo zavařovalo. Kdo měl zručné ruce, uměl si vytvořit originální kousky, které obdivovalo okolí. A dnes?
Mladá generace se k těmto dovednostem vrací. Kupují si šicí stroje, hledají návody, sledují videa, jak si ušít oblečení podle vlastního vkusu. K tomu zkouší i další věci: kvasí zeleninu, pečou kváskový chléb, pěstují vlastní bylinky třeba jen na okenním parapetu. Touží po klidnějším a udržitelnějším životě, často na rozdíl od svých rodičů, kteří vyrůstali v době hojnosti a rychlé spotřeby. Možná si říkáte, co je na tom tak přitažlivého? Činnosti, které kdysi patřily k přežití, dnes získávají nový význam. Mladí k nim přistupují s obdivem, chutí a zápalem.
Jak se lidé bavili
Za socialismu sice nebyla velká nabídka zábavy jako dnes, ale lidé si i tak dokázali najít své způsoby, jak trávit volný čas. Mnohé bylo organizované státem, jiné vznikalo spontánně. Velkou roli hrály hromadné oslavy. První máj, MDŽ nebo spartakiády znamenaly průvody, vlajky a povinnou účast. Ale pro mnohé to byla také příležitost sejít se, pobavit, vypít pivo a dát si něco dobrého k jídlu. Vesnické zábavy v kulturních domech byly oblíbenou součástí života. Děti jezdily na pionýrské tábory, hrály se hry v lese a vařilo se na ohni. V té době sportovalo hodně lidí, protože byli často venku a drželi pospolu.
