Půlnoční mše: Slouží se z noci 24. na 25. prosince, tedy v předvečer svátků narození Páně
Každý rok se chystá půlnoční mše. Ani tento rok nebude žádnou výjimkou. Věřící nebo nevěřící lidé zavítají do míst, kde se naskýtá zvláštní a klidná atmosféra, která vás naprosto vtáhne.
Půlnoční mše
Půlnoční mše, často označovaná také jako vigilie, patří k nejznámějším a nejpůsobivějším křesťanským bohoslužbám. Slouží se z noci 24. na 25. prosince, tedy v předvečer svátků narození Páně. Její kořeny sahají hluboko do minulosti, první zmínky o ní přicházejí už v 15. století. Jednalo se o duchovní přípravy věřící na oslavu narození Ježíše Krista prostřednictvím modlitby, rozjímání a symbolické oddělení. Postupem času se půlnoční mše stala nejen náboženským, ale i společenským symbolem. Lidé ji vnímají jako okamžik klidu, míru a někteří i pokory. V mnoha kostelech je doprovázena zpěvem koled a světlem svíček.
Nevěřící směřují na půlnoční mši
Zajímavé je, že půlnoční mše přitahuje nejen praktikující křesťany, ale i lidi, kteří se jinak církevnímu prostředí vyhýbají. Pro mnohé z nich se stala neodmyslitelnou součástí vánoční tradice. Právě tito účastníci vytvářejí mimořádnou atmosféru, nejde jen o posvátnost a lidskou zvědavost, ale i touhu po společném prožitku. Během půlnoční mše se vysvětlují jednotlivé části obřadu a přibližují smysl textů, aby i nevěřící pochopili duchovní význam dané slavnosti. Samotná půlnoční mše není náhodná. Ježíš Kristus je v křesťanském symbolu chápán, jako světlo přicházející do tmy, slunce, které vstupuje do lidského života.
Křesťanství
Původně se narození Ježíše se neslavilo, hlavním svátkem bylo vzkříšení o Velikonocích. Teprve později bylo datum 25. prosince spojeno s křesťanským poselstvím, protože se krylo s pohanskými oslavami zimního slunovratu a návratu slunce. Dnes se půlnoční mše nemusí sloužit přesně o půlnoci, ale často začíná po západu slunce, což symbolicky představuje začátek. Vánoční mše lákají i ty, kteří do kostela přicházejí poprvé. A mohou být překvapení některými zvyky. Hned u vchodu bývá umístěna nádoba se svěcenou vodou, takzvaná kropenka, do ní si lidé namáčejí prsty na znamení kříže a vyjadřují touhu po vnitřní očistě a soustředění. V protestantských kostelích se tento zvyk nepoužívá. Samotná bohoslužba pak začíná zvoněním. Půlnoční mše tak spojuje generace i různé světy. Pro věřící představuje duchovní vrchol Vánoc.