Psi opravdu rozumí lidským slovům, potvrdili vědci. Jsou chytřejší než opice
Foto: Pexels
4 min
Vědci z Budapešti prokázali, že psí mozek rozlišuje slova podle souhlásek úplně stejně jako lidský. Jde o schopnost, kterou dosud nezvládají ani primáti.
Reklama
Psí mozek funguje při vnímání řeči jako mozek člověka
Mezinárodní tým vědců z univerzity Eötvöse Loránda v maďarské Budapešti potvrdil, co majitelé psů tušili odjakživa – čtyřnozí společníci skutečně chápou lidská slova. Psí mozek totiž zpracovává řeč způsobem, který byl dosud pozorován výhradně u lidí. Výzkum publikovaný v prestižním vědeckém časopise Science přináší převratné zjištění: psi dokáží pomocí souhlásek rozdělit proud zvuků na jednotlivá slova.
Tato takzvaná „preference souhlásek" byla až dosud zaznamenána pouze u lidského druhu. Ani primáti, kteří jsou nám evolučně mnohem blíže než psi, tuto schopnost nevykazují. Objev tak zásadně mění pohled na to, jak se v mozku vyvíjí zpracování řeči.
Experiment s dvaceti psy odhalil překvapivou shodu
Badatelé vedení Attilou Andicsem porovnali mozkové reakce 20 lidí a 20 psů na poslech řeči. Pomocí neinvazivní elektroencefalografie (EEG) měřili elektrickou aktivitu mozku obou skupin, zatímco jim pouštěli nepřetržitý proud uměle vytvořených nesmyslných slov bez pauz.
Analýza ukázala, že obě skupiny lépe rozpoznávaly vzory slov, když jejich strukturu tvořily souhlásky místo samohlásek. Mozky psů se synchronizovaly s rytmem těchto slov založených na souhláskách prakticky stejným způsobem jako lidské mozky. Specifická změna v elektrické aktivitě mozku, která signalizuje rozpoznání hranice slova, se u obou druhů objevila shodně přibližně 400 milisekund po začátku slova.
„Tyto výsledky naznačují, že přizpůsobení mozku řeči – a konkrétně vznik preference souhlásek – nevyžaduje předem naprogramovaný mozek a jazykové schopnosti podobné lidským,“ vysvětluje Attila Andics. „Místo toho může pravidelné vystavení řeči stačit k tomu, aby se změnilo fungování mozku a vznikly charakteristiky zpracování, které byly dříve pozorovány pouze u lidí – a to i u druhu, který je od nás evolučně vzdálený,“ dodává.
Stačí poslouchat lidskou řeč, tvrdí výzkumníci
Klíčovou otázkou studie bylo, zda preference souhlásek vyžaduje specificky lidské jazykové schopnosti. „Uvažovali jsme tak, že pokud preference souhlásek vyžaduje k rozvoji jedinečné lidské jazykové schopnosti, pak by jiné druhy takovou preferenci vykazovat neměly. Dokonce ani psi, přestože tráví velkou část života obklopeni lidskou řečí,“ popisuje první autorka studie Boglárka Morvai.
Výsledky však ukázaly opak. Psi vyrůstající v útulcích nebo na ulicích během prvních měsíců života vyvinuli stejně silnou preferenci souhlásek jako domácí mazlíčci. To naznačuje, že pouhé vystavení řeči v průběhu času může mozku stačit k rozvoji některých stejných strategií zpracování informací.
„Jedná se o první důkaz, že preference souhlásek se může objevit i v mozku jiného druhu než u lidí,“ zdůrazňuje spoluautorka Kinga G. Tóth.
Zajímavým zjištěním je, že zatímco lidé dokázali rozpoznat i slova definovaná samohláskami (byť méně úspěšně než u souhlásek), psi v tomto úkolu selhali. To ukazuje, že pokud jde o učení se neočekávaným jazykovým vzorům, lidé si stále udržují výhodu.
Někteří psi mají jazykové dovednosti batolat
Samostatná studie publikovaná začátkem letošního roku přinesla další překvapivé zjištění: některí bystří psi se dokážou naučit nová slova pouze tím, že odposlouchávají konverzace svých majitelů. K tomu musí sledovat pohled a pozornost majitele, zachytit komunikační signály a vytěžit slova z nepřetržitého proudu řeči.
Vědci původně předpokládali, že i tato schopnost je výhradně lidská. Výzkum však prokázal, že někteří psi disponují jazykovými dovednostmi srovnatelnými s 18 až 23 měsíců starým batoletem.
