První český podnikatel s cudností byl pražský fotograf. Soud zakázal prodej neslušných pouzder na kuřivo
Foto: Zdeněk Wirth: Stará Praha, J. Otto, 1940 / Public domain, Wikimedia commons
4 min
Byl patrně mírně nekonvenční a vystavoval za zástěnou a za zvláštní vstupné i dosud nevídané fotografie. Lidé si vystavené snímky prohlíželi pomocí speciálního kukátka umožňujícího prostorové vidění.
Reklama
K nejznámějším pražským fotografům 19. století patřil František Fridrich. Měl ateliér nejprve v zahradě pod Nebozízkem, pak v Michalské ulici v rodinném domě U Zlatého říšského jablka (který je dnes znám stejnojmennou restaurací) a nakonec v bývalé kovárně na břehu Čertovky, píše ve své knize Co v průvodcích nebývá, aneb Historie Prahy k snadnému zapamatování spisovatelka a novinářka Stanislava Jarolímková.
Proslavil se mimo jiné tím, že na Václavském náměstí v domě U Arcivévody Štěpána (dnes na jeho místě stojí hotel Evropa) vystavoval od roku 1856, poté co se vrátil ze studijního pobytu ve Francii, senzaci zvanou stereoskopické fotografie. Jiné zdroje tvrdí, že výstava proběhla v sále někdejšího hotelu Saský dvůr v Hybernské ulici. Tak či onak byla Fridrichova stereoskopická expozice spojena s malým skandálem.
Fridrich byl na začátku
Fridrich byl patrně mírně nekonvenční a vystavoval za zástěnou a za zvláštní vstupné i fotografie ženských aktů. Lidé si vystavené snímky prohlíželi pomocí speciálního kukátka umožňujícího prostorové vidění. Pro návštěvníky bylo podle Jarolímkové přitažlivé i to, že za zástěnou byly (za zvláštní vstupné) k vidění snímky „soudem označené jako necudné; možno říci, že díky nim se F. Fridrich stal jedním z prvních českých podnikatelů v oblasti pornografie. Byl prý za ně odsouzen na 48 hodin do vězení; když se odvolal, trest mu byl sice prominut, ale příslušná místa na jeho ,přečin´ nezapomněla a on kvůli tomu nezískal titul ,C.k. dvorní fotograf´“.
Mistr na místopisnou fotografii
V době, kdy většina fotografů pracovala ještě jen ve svých ateliérech, vytvořil neobvyklé množství fotografií Prahy, jejího okolí, ale i řady lázeňských měst nejen v Čechách. Vše technikou mokrého kolódiového procesu, který byl řemeslně poměrně náročný. V kontextu světových dějin fotografie je Fridrich uznávaný jako největší představitel české fotografie 19. století. Za zhruba 20 let existence jeho pražského ateliéru vyrobil a prodal po celém světě několik set tisíc originálních fotografií!
Lechtivé doutníky
Stanislava Jarolímková popisuje i další lechtivou záležitost, kdy zvědavost Pražanů vzbudilo i šest pouzder na doutníky. Ta se objevila roku 1871 za výkladní skříní jednoho obchodu v Celetné ulici. Tato pouzdra měla na sobě jednu slušnou a jednu „neslušnou" fotografii. Všechna byla zabavena, ale soud žalobu na porušení mravopočestnosti zamítl.
Pikantní tvrdá knížka
Rozvernější Pražané si mohli ke konci 90. let 19. století zakoupit kapesní kinematograf, jímž ovšem byla v podstatě malá knížka s tuhými stránkami s fotografiemi, jež „čtenář" pouštěl jednu za druhou, čímž vznikal dojem, že objekty na snímcích se pohybují. Náměty těchto kinematografů prý mívaly také mnohdy nádech pikantnosti, pokračuje Jarolímková.
