Kam zmizeli osadníci z kolonie Roanoke
Foto: Alexrk2 / Creative commons, CC-BY
4 min
V roce 1587 založili Angličané na malém ostrově u východního pobřeží Severní Ameriky první stálou osadu. Když se kolonisté do Nového světa o tři roky později vrátili, po osadnících nebylo ani stopy. Jejich záhadné zmizení dosud nebylo přesvědčivě objasněno.
Reklama
První osada na druhý pokus
K prvnímu pokusu o osídlení ostrova Roanoke, ležícího cca 350 km jižně od dnešního Washingtonu, došlo již v roce 1585. Guvernér Ralph Lane zde vybudoval malé opevnění, posádka však trpěla nedostatkem zásob, a proto bylo rozhodnuto o druhé misi. K ní došlo o dva roky později a výsledkem byla malá, ale prosperující osada, čítající více než 100 obyvatel. Na jejím založení se podílel především kartograf výzkumník John White. Po založení osady se White vrátil do Anglie, aby obstaral další zásoby a vybavení, nezbytné pro rozvoj nové kolonie. Na ostrově Roanoke zanechal mimo jiné i svou dceru Eleanor a také vnučku Virginii – první dítě, které se v kolonii narodilo.
Nemilé překvapení
Ačkoli se John White plánoval vrátit do Ameriky takřka obratem, postavilo se mu do cesty mnoho komplikací. Vedle finančních nesnází znesnadnila situaci také anglicko-španělská válka, během níž byla cesta přes Atlantik velmi nebezpečná, především z důvodu rizika střetu s piráty. Do Ameriky se tak John White vrátil až po třech letech. V cíli jej pak čekalo osudové překvapení – osada byla zcela prázdná a po jejích obyvatelích nebylo ani stopy.
Zpráva v kůře stromu
Historická litera uvádí, že White předal kolonistům před svým odplutím řadu instrukcí. Jednou z nich byl i pokyn, aby v případě ohrožení osady zanechali znamení v kůře stromu v podobě maltského kříže. Takováto značka nalezena nebyla, jeden ze stromů však nesl vyryté slovo „CRO“, nápis „CROATOAN“ někdo vyřezal i do sloupu v palisádě pevnosti. Tuto tajemnou zprávu si White vyložil tak, že osadníci se z neznámého důvodu přesunuli na blízký „Chorvatský“ ostrov, dnes známý pod jménem Hatteras Island. Vzhledem k blížící se bouři však White zmíněný ostrov nemohl prozkoumat a odplul zpět do Evropy. Tím začala sága o tajemném zmizení osadníků z kolonie Roanoke, která nemá dodnes uspokojivé vysvětlení.
Vztahy s indiány na bodu mrazu
Nejpravděpodobnější variantou je eliminace bílých osadníků místním domorodým obyvatelstvem. Vztahy mezi indiány a přistěhovalci totiž nebyly nejlepší. Nebylo tomu však vždy. Při první plavbě Angličanů k ostrovu Roanoke se kapitánovi s domorodci podařilo navázat přátelské vztahy. Dva muži z místní kultury Algonkinů – Manteo a Wanchese – dokonce odcestovali s bělochy zpět do Evropy, aby pak působili jako tlumočníci. Při druhé výpravě o rok později, kdy na ostrově vyrostla první malá pevnost, začaly vztahy skřípat. Vojáci pod velením Ralpha Lanea spíše než na farmaření spoléhali na domorodce, kteří je zásobovali potravinami. Indiánům však brzy začaly docházet vlastní zdroje, rodily se nepokoje a výsledkem bylo, že při jedné z třenic byl zastřelen náčelník Algonkinů. V této náladě většina evropských vojáků odplula a zpět se vrátila až loď již zmíněného Johna Whitea, spolu s prostými osadníky. Ti absolutně netušili, do jak rozjitřené situace se dostali. Není proto vyloučeno, že když pak Whiteova loď později zmizela zpět za obzorem, mohli vzít indiáni spravedlnost do svých rukou.
Vykopávky a genetika
Novodobá věda se snaží záhadu kolonistů z Roanoke spolehlivě objasnit, dosud však nebyly zjištěny žádné spolehlivé důkazy. Archeologický průzkum přinesl pouze dobové artefakty – evropské i indiánské. Genetickými analýzami se vědci snažili prokázat možnost případné asimilace kolonistů s indiány – bohužel neúspěšně. Není vyloučený ani zásah přírodních sil v podobě hurikánu. Kam zmizela více než stovka anglických kolonistů, tak stále zůstává záhadou.
