Košlák: Zaniklá vesnice. Pokud ji navštívíte, nepoznáte, že tam někdy něco stálo

Košlák: Zaniklá vesnice. Pokud ji navštívíte, nepoznáte, že tam někdy něco stálo

Foto: YuliyaKirayonakBO / Depositphotos

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Je až smutné, kolik obydlí každým rokem mizí. O to horší to je, když zmizí celá vesnice, a to téměř beze stopy. Domky v Košláku ani samotnou vesnici již neuvidíte. Zbyl pouze mech na starých zdech z kamenů. Co o této dávné minulosti víme?

Reklama
Obsah článku
  1. Co o Košláku víme?
  2. Původ Košláku
  3. Dnešní oblast, kde Košlák stál
  4. Co uvidíte, když se do dané oblasti vypravíte

Co o Košláku víme?

Jen velmi málo. Víme jen, že se jednalo o osadu, která se nacházela v okrese Jindřichův Hradec, na území městyse Staré Město pod Landštejnem, a že sloužilo jako domov ne nám Čechům, nýbrž Němcům a možná také Rakušanům. Nacházelo se totiž na samotné hranici s dnešním Rakouskem.

Máte-li oko detektiva, můžete si na místě povšimnout malých zbytků základů, dnes již zcela zarostlých, a tzv. kamenné boží muky, která nám připomíná, že nic netrvá věčně a co jednou postavíme, se nemusí dožít příštího tisíciletí.

Původ Košláku

Vesnice měla i spoustu německých názvů. Nejpoužívanější byl Kockschlag, ale také se mu říkalo Kokschlag, Kosslak či Kotschlag. A není divu, že se do vzpomínek Němců a Rakušanů vryla nadobro. Ačkoli poprvé byla osada popsána roku 1579, v roce 1910 se nemůže chlubit více než 8 domy a 37 obyvateli, všech německé národnosti jakožto nechtěná vzpomínka na Třetí říšiV roce 1953 obec zaniká z důvodu hraničního pásma.

Dnešní oblast, kde Košlák stál

Staré stromy, z nichž mnohé jsou na úrovni rozpadu, mechem prorostlé kamenné výtvory, nejčastěji zdi. To je to jediné, co můžete v okolí bývalé vesnice vypozorovat. Po pozemku se můžete pohybovat volně, klidně i se zvířaty, žádný pozemek zde vlastně nezbyl. Vše je veřejnosti přístupné, stejně jako okolní lesy, na jejichž území nikdy žádná vesnice nestála.

Je to vlastně smutné. Něco vybudovat, aniž byste zanechali odkaz svého díla, je značně depresivní. Kdyby nebylo písemného zaznamenání osady, dnes bychom ani nevěděli, že zde nějaká osada kdy stála. Lze předpokládat, že za to mohla nenávist k Rakousku-Uhersku, nejspíše i k tehdejší Třetí říši a k Němcům, co způsobilo společně s rozdělením hranic zánik Košláku.

Co uvidíte, když se do dané oblasti vypravíte

Jak již bylo řečeno, je velmi těžké odhalit, že zde vůbec někdy nějaká osada stála. Jedná se však o velmi žádanou turistickou stezku – okolní cesty jsou vyšlapané a po cestě můžete (v závislosti na směru, odkud jdete) narazit na velmi čistý potok, který vypadá udržovaně, a na pár rozhleden.

A v oblasti, kde stála osada, se nachází informační tabule, která nám odhaluje osud osady. Konkrétně zde stojí toto krátké sdělení: „První zmínka o vsi Košlák je z roku 1487. u vsi se nacházel rybník, který pravděpodobně s výše zmíněnou vsí spadal pod dominium Landštejn. Ze sčítání obyvatel, které probíhalo na Novobystřicku roku 1910, vyplývá, že se v této vsi nacházelo 8 domů, které obývalo 37 německých obyvatel. Vesnice náležela k farnímu i poštovnímu úřadu ve Starém Městě pod Landštejnem. Odsun 1945: Dne 28. května 1945 ve 14:30 přijela nákladní auta plně obsazená partyzány pod vedením Tupého. Do deseti minut se museli všichni obyvatelé shromáždit na návsi. Mohli mít zavazadlo, které vážilo maximálně 30 kg a měli třicet minut na opuštění obce a odchod do Rakouska. Začátkem 50. let byla vesnice vysídlena v souvislosti s budováním tzv. Železné opony a následně srovnána se zemí.“ Pod tímto popiskem je i německá verze. Rozhodně se jedná o živý obrázek toho, jak vysidlování probíhalo, a o jeden z mála důkazů, že zde opravdu něco stálo.

Také vás přivítá kříž a trosky stavby, která nebyla srovnána se zemí úplně. Nejsou to však klasické trosky, větší část byla odstraněna. Okolí je zarostlé, někudy vedou stezky, avšak bližší průzkum připomíná spíše procházku lesem, do něhož mnoho lidí nezavítá. V bezprostředním okolí místa je také vodní plocha, ale na rozdíl od potůčku, který jako potůček vypadá, tato vodní plocha je jakási tůňka, zaneřáděná silicemi a poznamenána stárnutím stromů. Seschlé větve jsou jak na povrchu, tak také v tůňce.

Toto místo můžete navštívit, abyste pocítili prázdnotu, která po opuštění osady vznikla. Můžete být smutní, že tak krásné místo již nikdo neobývá, nebo se kochat krásami přírody, přestože příliš živý pohled neskýtá.

Reklama
Zdroj článku:

Možná jste zmeškali

Hodinky z doby Československa dnes stojí desítky tisíc korun. Jak poznáte, že mají hodnotu?

Hodinky z doby Československa dnes stojí desítky tisíc korun. Jak…

Ceny vintage hodinek Prim raketově rostou a sběratelé se předhánějí v honbě za originály. Co stojí za tímto fenoménem a jak poznat, že vaše staré hodinky po dědovi mají vysokou hodnotu?

Bulharsko pro rodiny s dětmi: Klidné moře, krátký let a dostupné ceny

Bulharsko pro rodiny s dětmi: Klidné moře, krátký let a dostupné ceny

Egypt ztratil pozici nejlevnější dovolenkové destinace. Na jeho místo nastoupilo Bulharsko, které kombinuje nízké ceny s rostoucí kvalitou služeb. Proč je ideální volbou pro rodiny s dětmi i důchodce?

Jak odstranit pařez? Navrtejte ho a použijte dusičnan amonný

Jak odstranit pařez? Navrtejte ho a použijte dusičnan amonný

Zbavit se pařezu na zahradě není nic jednoduchého. Po pokácení stromu zůstane kus, který překáží, kazí vzhled a může lákat škůdce. Profesionální frézování je sice rychlé, ale drahé. Existují ale i jednodušší způsoby, které nevyžadují těžkou techniku – jen trochu trpělivosti.

Flexaret VII: Příběh fotoaparátu, který přežil svou dobu

Flexaret VII: Příběh fotoaparátu, který přežil svou dobu

Československý středoformátový fotoaparát Flexaret VII dnes překvapivě zažívá renesanci. Jeho cena přesáhla 10 000 korun a mezi fotografy se stává vyhledávaným nástrojem. Co stojí za návratem techniky z přerovské Meopty a proč si ji cenní nejen sběratelé, ale i aktivní tvůrci analogových snímků?

Monstera je pokojovka oblíbená, ale jedovatá. Na co musíte dát pozor?

Monstera je pokojovka oblíbená, ale jedovatá. Na co musíte dát pozor?

Máte-li doma monsteru či více a zároveň malé děti nebo domácí mazlíčky, kteří rádi všechno rozkoušou, zbystřete. Oblíbená pokojová rostlina sama o sobě nijak neškodí, ale v případě ulomeného a rozžvýkaného listu nebo mízy, jež pronikne do očí a na citlivou pokožku, už je to úplně jiná věc…

Šumperákům se kdysi lidé smáli. Dnes touží, aby v nich mohli bydlet

Šumperákům se kdysi lidé smáli. Dnes touží, aby v nich mohli bydlet

Téhle stavbě se za socialismu smála půlka republiky. Lidé jí říkali televizní vila nebo prostě šumperák. Dnes je vše jinak. Pokud je dům v dobrém stavu a na slušném místě, jeho cena běžně začíná kolem sedmi milionů korun.

Krvavec v českých zahradách: Asijské druhy se postupně zabydlují i u nás

Krvavec v českých zahradách: Asijské druhy se postupně zabydlují i u…

Okrasné druhy krvavce z Japonska a Koreje se v posledních letech staly hitem českých zahrad. Jejich cesta k nám ale nebyla náhodná - a otázka, zda jsou obohacením, nebo potenciální hrozbou, zůstává otevřená.

Nejlevnější pleťová maska socialismu se vrací do módy. Vepřové sádlo má překvapivé účinky

Nejlevnější pleťová maska socialismu se vrací do módy. Vepřové sádlo…

V časech socialismu patřila k základní výbavě téměř každé domácnosti. Dnes ji mladá generace znovu objevuje, aniž by tušila, že jejich babičky ji používaly každý den. Tento levný produkt dokázal konkurovat i těm nejdražším krémům a moderní výzkumy potvrzují, proč tomu tak bylo.

Vzácná dvousetkoruna z roku 1993 vznikla výrobní chybou: Omyl v papírně z ní udělal sběratelský unikát

Vzácná dvousetkoruna z roku 1993 vznikla výrobní chybou: Omyl v…

Možná ji máte v peněžence nebo schovanou mezi starými dokumenty. Na první pohled vypadá jako obyčejná bankovka, ale zdání klame. Existuje totiž vzácná dvousetkoruna „zairovka“, která patří mezi nejzajímavější příběhy české numismatiky a pro sběratele má mimořádnou hodnotu.

Pravčická brána: Přírodní poklad Česka, který ohromuje celý svět

Pravčická brána: Přírodní poklad Česka, který ohromuje celý svět

V severních Čechách se tyčí přírodní skvost, jenž fascinuje návštěvníky z celého světa. Největší pískovcová brána v Evropě s rozpětím 27 metrů a výškou 16 metrů představuje unikátní geologický útvar, který vznikal miliony let. Zahraniční média ji dokonce označují za kandidáta na osmý div světa.

Doporučené články

Do kin se vrátí nejslavnější horor, který zmátl miliony diváků

Do kin se vrátí nejslavnější horor, který zmátl miliony diváků

Kvíz: Květa Fialová - Legenda českého filmu

Kvíz: Květa Fialová - Legenda českého filmu

Soud rozhodl, otázky zůstaly. Případ Martynové fascinuje i po sto letech

Soud rozhodl, otázky zůstaly. Případ Martynové fascinuje i po sto letech

Simona Lewandowska má slabost pro herce. Zdá se, že s nikým jiným nerandí

Simona Lewandowska má slabost pro herce. Zdá se, že s nikým jiným nerandí

Farma není jen o intrikách. Soutěžící si nesou bolesti, které jim změnily život

Farma není jen o intrikách. Soutěžící si nesou bolesti, které jim změnily život

Reklama