Rozdíly v platech se prohlubují: Kdo v Česku vydělává nejvíce a kdo nejméně?
Foto: kentoh / Depositphotos
3 min
Průměrná mzda se zvyšuje především v některých oborech, zatímco v jiných jen minimálně. Přestože narůstá, většina českých zaměstnanců nemá šanci na ni dosáhnout. Rozdíly jsou zřetelně patrné také v jednotlivých krajích, např. v Karlovarském mají lidé nejnižší příjmy.
Reklama
Mzdy narůstají ve vědeckých a technických profesích
Ve třetím čtvrtletí roku 2025 se průměrná hrubá mzda dostala na 48 295 Kč, což je oproti předchozímu roku o 7,1 % více. Tehdy zaměstnanci dostávali v průměru o 3 194 Kč méně. Platí, že česká průměrná mzda je ve srovnání se sousedním Slovenskem výrazně vyšší. Většina českých občanů však nemá šanci na ni dosáhnout, což je patrné z výrazně nižší mediánové mzdy. Tato částka, kterou má jedna polovina zaměstnanců vyšší a druhá nižší, činila v daném období 42 901 Kč. Podle statistického úřadu pobíralo 80 % zaměstnanců mzdu mezi 22 559 Kč a 82 064 Kč.
Mzdy celkově rostou, ale prohlubují se rozdíly mezi obory. Nejvyšší meziroční přidávání bylo zaznamenáno u vědecké a technické činnosti, v kultuře, zábavě a rekreaci a také ve stavebnictví. Jiné obory ovšem přidávají pouze mírně a propastné rozdíly se drží i mezi regiony. Nejpomalejší růst se projevil v sektoru výroby, rozvodu elektřiny a plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, zde mzdy vzrostly o pouhá 3 %.
Praha vede, Karlovarský kraj je na tom nejhůř
Zatímco metropole a Středočeský kraj jasně vedou, jiné kraje jsou na tom podstatně hůř. Praha drží nejvyšší průměrnou mzdu už tradičně, na úrovni 61 129 Kč. Naproti tomu nejnižší příjmy měli zaměstnanci v Karlovarském kraji, kde se průměrná mzda vyšplhala jenom na 41 675 Kč. O mnoho lépe si nevede ani Zlínský nebo Liberecký kraj. Zaměstnanců na území České republiky přitom meziročně lehce přibylo, přesněji o 0,3 procenta na 4,03 milionu osob.
Jak se vypočítává průměrná mzda
Průměrná mzda je spojení, jež může znamenat různé věci. Musíme si ujasnit, zda mluvíme o nominální či reálné průměrné mzdě. Očekávanou průměrnou mzdu, která má různé hodnoty, stanovují ministerstvo financí a také ministerstvo práce a sociálních věcí. Důvodů pro to existuje hned několik.
Průměrná nominální mzda je peněžitá odměna, částka vyplacená pracovníkovi za vykonanou práci, aniž by zohledňovala inflaci. Reálná průměrná mzda je pak vlastně nominální mzda snížená o míru inflace za dané období. Očekávaná průměrná mzda je předpoklad pro nadcházející rok. Průměr mezd je pak součtem mezd veškerých zaměstnanců, vydělený jejich celkovým počtem. Protože ale dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou, má lepší vypovídací hodnotu medián.
Jak tuhle problematiku pochopit lépe? Představte si třeba, že jeden člověk sní celé kuře, zatímco druhý člověk nesní nic. Statisticky ale pozřeli oba půlku kuřete. Podobně pak funguje i průměrná mzda.
