Důchodce dostal pokutu 50 000 Kč. „Celý život jsem netušil, že toto nesmím u sebe doma dělat“
Foto: Pexels
3 min
Pan Jaromír si po odchodu do důchodu konečně našel čas i finance na realizaci pergoly. Chtěl jen zútulnit prostor za domem, kde by mohl trávit slunečné dny na čerstvém vzduchu, a přitom ve stínu. Nikdy ho nenapadlo, že si na svém pozemku nemůže postavit, co se mu zachce.
Reklama
Podobných případů přibývá. Mnoho majitelů nemovitostí začne stavět nadšeně a bez rozmyslu, protože jsou přesvědčeni, že na svém pozemku mají absolutní svobodu. Realita je ale jiná. I na soukromé zahradě existují přísná pravidla, která se vztahují na většinu stavebních úprav i na takzvané drobné stavby.
Co všechno může přinést problémy
Od července 2024 platí nový stavební zákon, který sice zrušil ohlašovací povinnost u drobných staveb, ale zároveň zpřísnil sankce za nedodržení předpisů. Pokuty se nyní pohybují v desítkách tisíc korun. Jaromír to poznal na vlastní kůži.
Klíčové je dodržet odstup minimálně 2 metry od sousedního pozemku. Toto pravidlo platí pro většinu zahradních projektů – od altánů přes kůlny až po bazény. Navíc musí být stavba v souladu s územním plánem obce, který může stanovit ještě přísnější požadavky.
Další past číhá v parametrech samotných staveb. Bazén nebo skleník se za drobnou stavbu považují jen do rozlohy 40 m². Plot nesmí být vyšší než 2 metry, opěrná zeď dokonce jen metr. Zahradní domky a kůlny musí splňovat nejen limit plochy, ale také výškový limit 5 metrů a nesmí mít více než jedno nadzemní podlaží.
Důležitá je i podmínka vsakování dešťové vody – po umístění stavby musí zůstat alespoň polovina pozemku schopná vodu vsáknout. A pozor na účel: drobná stavba slouží výhradně pro soukromé potřeby, ne k podnikání ani k bydlení.
Když přijde kontrola
Jaromírův případ není ojedinělý. „Nikdy jsem o této povinnosti nevěděl,“ říká s hořkostí. Stavební úřad mu vyměřil pokutu 50 000 korun za to, že nedodržel předepsanou vzdálenost od hranice sousedního pozemku.
Zvláště nebezpečné je pustit se do stavby garáže. Ta totiž mezi drobné stavby nepatří vůbec, a to ani když má menší rozlohu než 40 m². Na garáž je vždy nutné podat klasickou žádost o stavební povolení.
Pokud už na zahradě máte takzvanou černou stavbu, existuje cesta ke zpětné legalizaci. Stavební úřad může projekt dodatečně schválit a zapsat do katastru nemovitostí, pokud splňuje územní plán obce a bezpečnostní předpisy. Musíte ale doložit technickou specifikaci a prokázat, že stavba nezasahuje do práv sousedů.
Jaromír teď řeší, jak pergolu posunout. „Myslel jsem, že když je to moje zahrada, můžu si tam postavit cokoliv,“ dodává smutně.
Jeho příběh je varováním pro všechny, kdo plánují jakékoliv úpravy na zahradě. Než začnete stavět, ověřte si vždy aktuální předpisy a parametry. Může vás to ušetřit nejen finančních ztrát, ale také nervů a zbytečných sporů se sousedy či úřady.
