20 let každý den jsem po příchodu domů všechny drobné z peněženky přesypal do igelitové tašky. Byl to nejchytřejší tah v mém životě
Představte si, že nenávidíte drobné. Tak je každý den vysypete někam mimo. V každé domácnosti se najde krabička, talířek nebo prostě místo někde na poličce, kde se objevují dvoukoruny a desetikoruny.
Z takového odkladového místa zázračně občas mizí kovové padesátikoruny, případně dvacky, o menší mince nikdo moc nejeví zájem. Tak se hromadí. Sem tam je vezmete, spočítáte si nějakou částku a cíleně utratíte v samoobsluze, večerce nebo menším obchodě. Tam drobné někdy ocení.
Jako by mince byly "prašivé"
Ale jinak? Zaplatit kartou či jinou formou internetového bankovnictví je mnohonásobně příjemnější. Doba covidová nás naučila se peněz raději moc nedotýkat, mnozí si toto stigma přenosu nemocí, třeba i žloutenky, z mincí nesou dodnes. Ne každý se rád mincí dotýká.
Pak také tíží v peněžence, a když je jich moc, mohou ji i poškodit. Ne vždy se nám chce vybírat drobné, raději zaplatíme větší bankovkou. Důvodů, proč se nám drobné mince hromadí, takřka kdekoliv, je mnoho.
Nyní si představte, že tyto mince budete skutečně shrnovat na jedno místo celých dvacet let. Kolik by to nakonec bylo?
Začíná velká výzva
Vysypat drobné z peněženky každý den do igelitové tašky. Taková trochu bizarní výzva, že? Dokážete si ale tipnout, kolik takových mincí posbíráte za rok? Nebo právě za dvacet let?
Každý den 15 - 30 Kč
Zůstaneme u střízlivých odhadů. Některý den můžeme přijít k pětikoruně, jiný den nám v peněžence bude vadit kovová padesátka. Další den nepůjdeme vůbec nikam. Takže si nechme průměr posbíraných drobáků na 15 – 30 Kč za den.
20 let je 7 300 dní
A dvacet let tam můžete mít 109 500 Kč, pokud jste odkládali nižší částku, tedy 15 Kč denně.
Nebo rovných 219 000 Kč, pokud jste odkládali 30 Kč denně.
Dá se tedy shrnout, že v takové igelitce staré dvacet let bude kolem 100 – 200 tisíc korun.
Proč to je teoreticky chytrý tah?
K drobným někteří lidé nemají příliš dobrý vztah. Obtěžují je a „chtějí se jich zbavit“. Občas vám i prodavačka řekne, že jestli se chcete zbavit drobných, tak jí je dejte. Sem tam i vy sami pronesete, že „ty tři koruny najdete, protože se jich potřebujete zbavit.“ Velmi často také právě drobné utratíme za něco, co ve skutečnosti můžeme snadno oželet. V automatu koupíme kávu, nebo předražený nápoj v plastu, který mají v obchodě vedle za téměř poloviční cenu. No co, jsou to drobné.
Tento náš teoretický muž všem těmto svodům odolal. A za dvacet let má možná až 200 000 Kč. Jen tak.
Kam s mincemi, když už je máte?
Doveďme tuto situaci do finále. Plná taška mincí, kam s nimi? Prvně je musíte roztřídit podle nominálu, než s nimi vůbec někam vypravíte. Zabalit do ruliček. Poté můžete hledat banku, která vám je přijme. Měla by to udělat vaše banka, jiná banka, ale také Česká národní banka, která je asi nejspolehlivější. Každá z těchto institucí si ale může klást dvě podmínky:
- Přijme jen omezené množství mincí
- Může si za proměnu na bankovky nebo částku na účet říci poplatek